Zobrazení zdroje stránky "Zjevení" z Londonderry

V roce <span class="text-date">1889</span> vydal <span class="name-person">Joseph Henry Skewes</span><ref>V knize i dalších zdrojích je uváděn jen jako J. Henry Skewes. Jméno Joseph je uvedeno pouze na stránkách archive.org, viz https://archive.org/details/cihm_33246</ref> [https://en.wikipedia.org/wiki/Vicar#Anglicanism vikář] v [https://en.wikipedia.org/wiki/Holy_Trinity_Church,_Wavertree kostele Svaté Trojice v Liverpoolu] a bývalý prezident "Liverpoolské asociace pro mentální vědy" (<q><span lang="en">The Liverpool Mental Science Association</span></q>) knihu [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate|Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: A "revelation": A little child shall lead them.]], tedy česky: "Sir John Franklin. Opravdové tajemství objevení jeho osudu. Zjevení. Malé dítě je povede."

Skewes v knize, psané značně patetickým a bulvárním stylem, uvádí, že k objevu místa vylodění Franklinovy expedice na [[Victory Point|Victory Pointu]] vedlo "zjevení", zpráva, kterou své sestře předala v roce <span class="text-date">1849</span> zesnulá dcera irského loďaře <span class="name-person">[[William Coppin|Williama Coppina]]</span> <span class="name-person">Louisa, řečená Weesy</span>. Toto tvrzení rozhodně odmítl <span class="name-person">[[Leopold McClintock]]</span> a <span class="name-person">[[Sophia Cracroftová]]</span>. V reakci na McClintockovo obvinění, že jde o vymyšlenou historku a že něco takového by se nemohlo stát za života <span class="text-date">[[Jane Franklinová|Jane Franklinové]]</span>, vydal <span class="name-person">Skewes</span> v roce <span class="text-date">1890</span> druhé vydání, ve kterém McClintockovo obvinění na základě dochované korespondence vyvrací.

==První vydání Skewesovy knihy==

V prvních třech kapitolách líčí značně bulvárním stylem dějiny hledání [[Severozápadní průjezd|Severozápadního průjezdu]] včetně Franklinovy expedice a pátrání po ní<ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n23/mode/2up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), ss. 1-68]</ref>. K jádru věci se <span class="name-person">Skewes</span> dostává v kapitole čtvrté. Stručně shrnuto, tvrdí v ní následující:

===Duch zesnulé dívenky===

Po smrti <span class="name-person">Weesy Coppinové</span> se jejím sourozencům po dva roky zdálo, že je jejich zesnulá sestra stále s nimi. Bylo pro ni vždy prostřeno u stolu a občas ji její oblíbený nejmladší bratr <span class="name-person">William</span><ref>Kniha neuvádí žádné příslušníky rodiny jménem kvůli ochraně jejich soukromí. Jména jsou doplněna na základě věku dětí tak, jak se objevují v dalších textech o tomto tématu.</ref> (tehdy rok starý) viděl stát u zdi tak zřetelně, že se k ní rozběhl a úderem o zeď se odřel. Někdy se místo její vlastní podoby objevovala také koule namodralého světla. "Vidět" zesnulou <span class="name-person">Weesy</span> dokázali pouze její sourozenci a otec, nikoli její matka ani teta (matčina sestra).

Jednoho večera v <span class="text-date">srpnu 1849</span> (3 měsíce po smrti <span class="name-person">Weesy</span>) sdělila <span class="name-person">Anna</span>, její tehdy sedmiletá sestra, své tetě, že na zdi vidí nápis <q><span lang="en">Mr. Mackay is dead</span></q>. <span class="name-person">Pan Mackay</span> byl rodinný známý, kterého měly děti rády, takže informace vzbudila v tetě zvědavost a druhého dne se nechala optat na zdraví <span class="name-person">páně Mackayovo</span>. Posel se vrátil se zprávou, že <span class="name-person">pan Mackay</span> tuto noc zemřel.<ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n93/mode/2up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), ss. 71-74]</ref>

===Zjevení polohy Franklinovy výpravy===

V <span class="text-date">říjnu 1849</span> jednoho večera teta požádala <span class="name-person">Annu</span>, aby se <span class="name-person">Weesy</span>, která byla opět "přítomna", zeptala, kde se nachází <span class="name-person">sir [[John Franklin]]</span> (pátrání po jeho výpravě bylo tehdy celonárodním tématem) a jak by bylo možno se k němu dostat. Zjevení <span class="name-person">Weesy</span> zmizelo a místnost zaplnila arktická scenérie (opět viditelná jen dětem): dvě lodi zamrzlé v ledu a téměř úplně pokryté sněhem. Ledem vedl k lodím kanál (z dalšího vyplývá, že je míněn průliv, nikoli trhlina v ledu). Anna se začala třást chladem. Scénu, ve formě plánku, <span class="name-person">Anna</span> okamžitě s velkou chutí nakreslila.

Na protější stěně se dále objevila vysoká, zaoblená, ručně psaná a asi tři palce široká písmena, tvořící text: <q><span lang="en">Erebus and Terror, Sir John Franklin, Lancaster Sound, Prince Regent Inlet, Point Victory, Victoria Channel</span></q>. <ref>Rovnou upozorněme, že tato klíčová pasáž, tedy co přesně na stěně před 40 lety "viděla" Anna, resp. jak to pak popsala a zakreslila, je velmi pravděpodobně nesprávná, resp. v rozporu s tím, co dokládají ostatní svědectví. Viz dále.</ref>

<span class="name-person">Skewes</span> dále pokračuje:
<blockquote><div lang="en">As to the channel, seen by and drawn on the chart, no such place, at this time, was known, much less marked on any chart, or map, of the Polar regions. Cognisant of this, and believing in the impossibility of such a place being in existence, the father, on examining his little daughter's chart, was incredulous as to its correctness, and particularly so, as to the channel, which was marked out as leading to the ice-enclosed ships.<ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n99/mode/2up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), ss. 74-76]</ref></div></blockquote>

<blockquote>Pokud se tyká kanálu [průlivu], viděného a nakresleného na plánku, v té době nebyl žádný takový znám, tím méně zakreslen na jakémkoli plánu či mapě polárních oblastí. Vědom si toho a nevěříce, že by takové místo mohlo existovat, otec, zkoumající plán své malé dcery, nevěřil v jeho správnost a zejména ne v existenci kanálu, který byl zakreslen jako vedoucí k lodím obklopeným ledem.</blockquote>

Z dalšího popisu v knize není zcela zřejmé, který "neznámý průliv" má autor na mysli. V úvahu přicházejí <span class="name-place">[[Peel Sound]]</span> a <span class="name-place">[[Bellotova úžina]]</span>, ale ztotožnění "zjeveného" kanálu s kteroukoli z těchto úžin je problematické. Viz dále.

===Setkání Coppina s lady Franklinovou===

Na naléhání ženy a švagrové se v <span class="text-date">listopadu 1849</span> <span class="name-person">William Coppin</span> nakonec rozhodl napsat o celém případu <span class="name-person">[[Jane Franklinová|lady Franklinové]]</span> a poslat jí plánek namalovaný jeho dcerou. Na poslední chvíli však usoudil, že by příběhu nikdo nevěřil, a dopis zůstal neodeslán.

V <span class="text-date">květnu 1850</span> se <span class="name-person">Coppin</span> během svého pobytu v <span class="name-place">Liverpoolu</span> přece jen rozhodl o zjevení <span class="name-person">Jane Franklinovou</span> informovat (pod dojmem zpráv o chystané expedici vypravené <span class="name-person">lady Franklinovou</span>). V té době převládal názor, že <span class="name-ship">[[Erebus]]</span> a <span class="name-ship">[[Terror]]</span> pokračovaly z <span class="name-place">[[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrova]]</span> na sever <span class="name-place">[[Wellingtonův kanál|Wellingtonovým kanálem]]</span>, protože cesta na jih/jihozápad byla v době pátrání po Franklinově výpravě zatarasená ledem, zatímco podle "zjevení" (a jak dnes víme, i ve skutečnosti) se Franklinovy lodě vydaly (přibližně) směrem na jih.

Setkání s lady Franklinovou popisuje Skewes takto:
<blockquote><span lang="en">Before he [Coppin] had given half of his narrative her Ladyship's countenance suddenly presented an almost super-human brightness, and she exclaimed, "It is all true! It is all true! Your children are right. Three months before Sir John set sail, we were sitting by the fire, when he said: 'Jane, recollect, if I find any difficulty I shall seek to return by the American Continent, and if I fail in that I shall go up by the Great Fish River, and so get to the Hudson Bay Territory.'"<ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n101/mode/2up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), ss. 77-79]</ref></span></blockquote>

<blockquote>Dříve než se [Coppin] dostal do poloviny svého líčení, vzezření lady nabylo téměř nadpozemské jasnosti a ona vykřikla: "Je to všechno pravda! Je to všechno pravda! Vaše děti mají pravdu. Tři měsíce před tím, než sir John odplul, jsme seděli u krbu a on mi řekl: 'Jane, pamatuj, jestli se dostanu do potíží, budu se snažit vrátit kolem amerického kontinentu, a pokud se mi to nepodaří,  půjdu proti proudu Velké rybí řeky a tak se dostanu do teritoria Společnosti Hudsonova zálivu.'"</blockquote>

===Vliv "Zjevení" na pátrání po Franklinovi===
V kapitole VI Skewes podrobně rozebírá údajný vliv "Zjevení" na další pátrání po Franklinově výpravě. Po návratu do Londonderry Coppin zaslal lady Franklinové

<blockquote><span lang="en">the chart, and its accompanying statement, as taken down in his little daughter's own words. As a postscript to the statement, the Captain wrote as follows :—"I beg to call your Ladyship's special attention to the words 'Point Victory, Victoria Channel,' which were brought so often before the child.<ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n113/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), s. 88]</ref></span></blockquote>

<blockquote>plánek a k němu doprovodnou výpověď, jak byla zachycena ve slovech jeho malé dcery. V dodatku k záznamu kapitán dopsal:
'Dovoluji si Vás zvláště upozornit na slova 'Point Victory, Viktoriin kanál', které se dítěti tak tak často zjevovaly.'</blockquote>

První vydání knihy neobsahuje samotný plánek, ale jen jeho popis:
<blockquote><div lang="en">On the left were the two ships, as if built in for the winter; these were in a locality to which no one had supposed that the ships of her husband had gone; then, as if leading down to them, from the right, was a channel, which no one knew anything about. Besides this, to place the locality beyond all doubt, there had appeared on the wall, "Lancaster Sound, Prince Regent Inlet." From this Regent Inlet, on the right, the channel went away to the left, being guided by Point Victory, as well as the Victoria Channel, in which place the Erebus and Terror were ice imprisoned.<ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n113/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), ss. 88-89]</ref></div></blockquote>

<blockquote>Vlevo [tj. na západě, plánek měl zřejmě být orientován severem nahoru] byly dvě lodě připravené na zimu; byly v lokalitě, o které nikdo nepředpokládal, že by tam lodě jejího manžela pluly; dále, jako by vedl dolů k nim, zprava, byl kanál, o němž nikdo nic nevěděl. [?] Kromě toho, aby byla poloha lokality zcela jasná, na zdi se objevilo 'Lancaster Sound, Prince Regent Inlet'. Z toho Regentova zálivu, vpravo, vedl kanál doleva [jiný kanál než výše?], vedoucí k Point Victory, stejně jako Viktoriin kanál, v kterémžto místě byly Erebus a Terror uvězněny v ledu.</blockquote>

<span class="name-person">Skewes</span> naznačuje, že díky Coppinově informaci vydala <span class="name-person">lady Franklinová</span> kapitánu <span class="name-person">[[Charles Forsyth|Charlesi Forsythovi]]</span>, který velel jí vyslané expedici na lodi <span class="name-ship">[[Princ Albert]]</span>, instrukce, aby se soustředila na průzkum <span class="name-place">zálivu Prince regenta</span> a <span class="name-place">západní Boothie</span>. <span class="name-ship">Princ Albert</span> vyplul z <span class="name-place">Abeerdenu</span> <span class="text-date">5. června 1850</span>. <span class="name-person">Forsyth</span> však instrukce nesplnil a po krátké návštěvě <span class="name-place">zálivu Prince regenta</span> se po 4 měsících vrátil do Anglie. což prý <span class="name-person">Jane Franklinovou</span> nemálo rozladilo.<ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n113/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), ss. 89-96]</ref>

Lady Franklinová mezitím údajně vyjádřila přání vidět osobně dítě, <q>jehož oči viděly</q> <ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n117/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), s. 92]</ref>. To prý kvůli invaliditě paní Coppinové a dalším rodinným problémům nebylo možné. Možná však zjevně byla návštěva kapitána <span class="name-person">[[William Kennedy|Williama Kennedyho]]</span>, kterého <span class="name-person">Jane Franklinová</span> pověřila velením druhé plavbě <span class="name-ship">Prince Alberta</span>. Ten (patrně z pověření <span class="name-person">lady Franklinové</span>) strávil 3 dny v domácnosti Coppinových, aby ověřil okolnosti ohledně "Zjevení".<ref>[http://archive.org/stream/cihm_37631#page/n123/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 1. vydání (1889), s. 99]</ref>

=== Skewesovy teorie o "mechanismu" "Zjevení" ===
V kapitole VII. <span class="name-person">Skewes</span> podrobně rozebírá, čím podle jeho názoru "Zjevení" bylo, na kteroužto kapitolu hlubší zájemce o povahu údajného jevu odkazuji. Zde uveďme jen tři zásadní body:
* Zprávu o smrti <span class="name-person">Mackaye</span> vysvětluje <span class="name-person">Skewes</span> telepatií, neboť mezi Coppinovými dětmi a umírajícím existovalo přátelské pouto.
* Naopak zpráva o poloze Franklinovy výpravy je podle něj čistě nadpřirozená záležitost, dílo božské Prozřetelenosti, neboť mezi Coppinovými dětmi a posádkami <span class="name-ship">Erebu</span> a <span class="name-ship">Terroru</span> žádné zvláštní pouto nebylo.
* Zobrazení písmen/textů na zdi je dílo mysli "přijímajícího" (tedy Coppinovy dcery <span class="name-person">Anny</span>), jeho zpracování přijaté informace. Není to (velmi volně řečeno jazykem dnešní doby) tak, že by "duch" promítal písmena na zeď.

==Plánek polohy lodí==
Plánek polohy lodí, který nakreslila <span class="name-person">Anne Coppinová</span>, odeslal <span class="name-person">Willam Coppin</span> <span class="name-person">lady Franklinové</span>. Podle <span class="name-person">Skewese</span> <span class="name-person">Coppin</span> žádal po smrti <span class="name-person">Jane Franklinové</span> <span class="name-person">Sophii Cracroftovou</span> (v roce <span class="text-date">1885</span>) o jeho vrácení, ale marně. <span class="name-person">Skewes</span> podezírá <span class="name-person">McClintocka</span>, že přesvědčil slečnu <span class="name-person">Cracroftovou</span>, aby plánek nevracela. <ref>[http://archive.org/stream/cihm_33246#page/n333/mode/2up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), ss. 303-304]</ref>

<span class="name-person">Coppin</span> se údajně pokusil plánek získat zpět soudní cestou, ale kvůli problému s advokátem a nedostatku financí k soudu nedošlo.<ref>[http://archive.org/stream/cihm_33246#page/n280/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), s. 252]</ref> Originální plánek byl pravděpodobně ztracen, eventuálně úmyslně zničen (možná <span class="name-person">Sophií Cracroftovou</span> při pořádání pozůstalosti <span class="name-person">lady Franklinové</span>).<ref>[https://visionsnorth.blogspot.cz/2012/06/i-have-posted-before-on-londonderry.html Russell Potter: The Londonderry Vision, Redux, 7. 6. 2012]</ref>

Druhé vydání Skewesovy knihy přesto plánek, viz obrázek níže, obsahuje<ref>[http://archive.org/stream/cihm_33246#page/n337/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), s. 306]</ref>. Nejde však o originální plánek, ale o upravenou reprodukci náčrtku, který autorovi zaslal <span class="text-date">28. dubna 1889</span> kapitán <span class="name-person">[[Parker Snow]]</span>, druhý muž ve velení první plavby <span class="name-ship">[[Princ Albert|Prince Alberta]]</span>.

[[Soubor:Mapa-weesy-snow.png|none|800px]]

V knize je mapka na výšku (sever nahoře), zde jsme ji pro lepší čitelnost otočili o 90° doprava (sever je tedy vpravo).

Klíčové jsou připojené vysvětlující poznámky k mapce<ref>[http://archive.org/stream/cihm_33246#page/n338/mode/2up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), ss. 307-309]</ref>, z nichž vyplývá následující: <span class="name-person">Parker Snow</span> měl vlastní verzi mapky, nakreslenou podle informací od <span class="name-person">lady Franklinové</span>, ve svém zápisníku. Tato mapka je "přesně překreslena" v orámovaném obdélníku v pravé (severní) části mapy. Zbytek se <span class="name-person">Parkerovi</span> do zápisníku nevešel a byl nakreslen Snowem dodatečně (tj. zřejmě v roce <span class="text-date">1889</span>) po paměti podle toho, co mu v roce <span class="text-date">1850</span> sdělila <span class="name-person">lady Franklinová</span> při jejich půlnočním rozhovoru. Kanál vedoucí z <span class="name-place">průlivu Prince regenta</span> do <span class="name-place">Viktoriiny úžiny</span>, tj. zřejmě v době "Zjevení" neznámá <span class="name-place">Bellotova úžina</span>, '''není''' na Snowově plánku. <span class="name-person">Skewes</span> nevysvětluje, proč ji do plánku dokreslil, a připouští, že bez přístupu k původní mapce nelze správnost plánku ověřit. <span class="name-person">Coppin</span> prý potvrdil, že nakolik si pamatuje, plánek v hlavních rysech odpovídá plánku nakreslenému jeho dcerou.

==Související stránky==
* Joseph Henry Skewes: [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]]
* [[William Coppin]]
* [[Role jasnovidců a médií v pátrání po Franklinově expedici]]

==Externí odkazy==
{{Infozdroj|uk|https://visionsnorth.blogspot.com/2009/04/londonderry-vision.html|Russell Potter: The Londonderry Vision, 17.4.2009|Základní informace o záhrobním poselství Coppinova dítěte|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://visionsnorth.blogspot.com/2012/06/i-have-posted-before-on-londonderry.html|Russell Potter: The Londonderry Vision,  Redux, 7.6.2012|Další informace o poselství z Londonderry|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://visionsnorth.blogspot.com/2012/06/writing-on-wall.html|Russell Potter: The Writing on the Wall, 24.6.2012|Jak přesně znělo poselství z Londonderry|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html|Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right), 24.6.2012|Jiný pohled na poselství z Londonderry včetně dalších informačních zdrojů|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://escholarship.org/uc/item/3jd8n56n|Giulia Katherine Hoffmann: Otherworldly Impressions: Female Mediumship in Britain and America in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries, 2014|Disertace věnovaná ženským médiím z Británie a USA; první kapitola je věnována Franklinově expedici|26.12.2017}}

==Zdroje a poznámky==
<references />

[[Kategorie:Pátrání po Franklinově expedici]]
[[Kategorie:Společnost]]