Zobrazení zdroje stránky McClintockova výprava (1857-59)

{{Šablona:NedokoncenyClanek}}


<div class="row">
  <div class="small-12 large-8 columns">
<!-- Hlavní sloupec -->
Výprava na lodi <span class="name-ship">[[Fox]]</span>, které v letech <span class="text-date">1857 až 1859</span> velel kapitán <span class="name-person">[[Francis Leopold McClintock]]</span>, přinesla nejvýznamnější poznatky o osudech Franklinovy expedice po odplutí z <span class="name-place">[[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrova]]</span>. Získala další eskymácká svědectví, na <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrově krále Viléma]]</span> objevila řadu hmotných pozůstatků po Franklinově expedici a především získala jedinou [[Zprávy na Ostrově krále Viléma|písemnou zprávu (resp. zprávy)]] o osudech Franklinovy expedice.

==Příprava expedice==
V <span class="text-date">dubnu 1857</span> britská vláda odmítla další pátrání po Franklinově výpravě, které požadovala <span class="name-person">lady Franklinová</span> a řada osobností britského veřejného života, s tím, že již není naděje na záchranu kohokoli z jejích účastníků živého a tudíž je zbytečné riskovat životy členů případných dalších výprav. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_vii Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, předmluva], [https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_319 Tamtéž, Dodatek I] a [https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_329 Dodatek II]</ref>, <span class="name-person">[[Jane Franklinová]]</span> se následně rozhodla vyslat další výpravu na vlastní náklady.

Její rozhodnutí finančně podpořila řada dalších osobností. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_4 Tamtéž, s. 4] a [https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_373 Dodatek V]</ref> <span class="text-date">18. dubna 1857</span> nabídla velení výpravy <span class="name-person">Francisi Leopoldu McClintockovi</span>. Ten přijal a <span class="text-date">23. dubna</span> mu lady <span class="name-person">Franklinová</span> oznámila, že britské Královské námořnictvo souhlasilo s jeho dočasným uvolněním ze služby a že pro výpravu zakoupila parní jachtu <span class="name-ship">Fox</span>. Tato jachta byla pro účely plavby v polárním moři upravena v loděnicích, které ji vyrobily, tedy Messrs. Hall & Co. v <span class="name-place">Aberdeenu</span>.

Britská vláda podpořila expedici dodáním zásob potravin, zbraní, střelného prachu a dalšího vybavení pro plavbu v arktických mořích. Královská společnost (britská Akademie věd) přispěla vědeckým vybavením na měření zemského magnetismu. 

<span class="text-date">30. června</span>, tedy den před vyplutím, navštívila loď <span class="name-person">Jane Franklinová</span>. Při této příležitosti předala veliteli výpravy <span class="name-person">McClintockovi</span> psané instrukce, které byly otevřeny až po vyplutí <span class="name-ship">Foxe</span>.

==Cíl expedice==
Jediné psané instrukce pro výpravu pocházejí od <span class="name-person">Jane Franklinové</span> z <span class="text-date">29. června 1857</span>. Jako hlavní cíl je vytyčena záchrana jakýchkoli případných přeživších účastníků expedice (v té době se nedalo vyloučit, že někteří členové Franklinovy výpravy mohou přežívat například u Eskymáků). Další prioritou mělo být objevení "nevýslovně vzácných dokumentů expedice, veřejných i soukromých, a osobních památek po mém manželovi a jeho druzích". Třetím cílem bylo potvrdit, zda Franklinova expedice skutečně jako první objevila <span class="name-place">[[Severozápadní průjezd]]</span>, jak naznačovaly zprávy, které přivezl <span class="name-person">[[John Rae|Dr. Rae]]</span>.

==Členové posádky Foxe==
Seznam členů posádky lodi <span class="name-ship">Fox</span> je uveden v úvodu McClintockovy knihy. <span class="name-person">McClintock</span> uvádí <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_6 Tamtéž, s. 6]</ref>, že z 25 členů "naší malé společnosti" jich 17 již mělo zkušenosti s plavbou v Arktidě. Níže uvedený seznam obsahuje ovšem 26 jmen, z toho jsou ovšem dva grónští eskymáci, kteří se k výpravě přidali teprve v Grónsku. V seznamu zřejmě chybí člen výpravy, který byl nemocný odeslán domů z <span class="name-place">Grónska</span>, tedy <span class="name-person">Michael Lewis</span> (viz dále). Tím se dostáváme na správný počet 25 (= 26 v seznamu - 2 Eskymáci + 1 nemocný, v seznamu neuvedený) členů výpravy, kteří vypluli z britských ostrovů pátrat po Franklinově výpravě.

Krom toho v seznamu i v počtu 25 členů zřejmě zcela chybí neznámý "chief quartermaster" (vrchní kormidelník), který byl z expedice vyloučen na jejím počátku ještě před odplutím z Británie (<span class="name-person">W. M. Harvey</span> patrně postoupil na jeho pozici). <ref>[http://books.google.cz/books?id=csmm0IGd9N4C&lpg=PT129&ots=lMvTyG-Ikm&dq=W.%20M.%20Harvey%20quartermaster%20expedition%20McClintock&hl=cs&pg=PT129#v=onepage&q=W.%20M.%20Harvey%20quartermaster%20expedition%20McClintock&f=false The Arctic Fox: Francis Leopold-McClintock, Discoverer of the Fate of Franklin, poznámka 60]</ref>.

{{Ucastnik|Francis Leopold McClintock|37|Captain R.N.|kapitán Královského námořnictva|velitel expedice}}
{{Ucastnik|William Robert Hobson|26|Lieutenant R.N.|poručík Královského námořnictva|zástupce velitele}}
{{Ucastnik|Allen W. Young|29|Captain, Mercantile Marine|kapitán obchodního loďstva}}
{{Ucastnik|David Walker, M.D.|30|Surgeon and Naturalist|chirurg a přírodovědec|M.D.=MUDr.}}
{{Ucastnik|George Brands|?|Engineer|strojník|zemřel 6. listopadu 1858 na mrtvici}}
{{Ucastnik|Carl Petersen|?|Interpreter|tlumočník}}
{{Ucastnik|Thomas Blackwell|?|Ship's Steward|lodní stevard|zemřel 14. června 1859 na kurděje}}
{{Ucastnik|W. M. Harvey|?|Chief Quartermaster|vrchní kormidelník}}
{{Ucastnik|Henry Toms|?|Quartermaster|kormidelník}}
{{Ucastnik|Alex. Thompson|?|Quartermaster|kormidelník}}
{{Ucastnik|John Simmonds|?|Botswain's mate|zástupce loďmistra}}
{{Ucastnik|George Edwards|?|Carpenter's Mate|pomocník tesaře}}
{{Ucastnik|Robert Scott|?|Leading Stoker|vrchní topič|(zemřel 4. prosince 1857 na následky pádu)}}
{{Ucastnik|Thomas Grinstead|?|Sailmaker|plachtář}}
{{Ucastnik|George Hobday|?|Captain of Hold|?}}
{{Ucastnik|Robert Hajipton|?|A. B.|námořník 1. třídy}}
{{Ucastnik|John A. Haselton|?|A. B.|námořník 1. třídy}}
{{Ucastnik|George Carey|?|A. B.|námořník 1. třídy}}
{{Ucastnik|Ben. Pound|?|A. B.|námořník 1. třídy}}
{{Ucastnik|Wm. Walters|?|Carpenter's Crew|tesař?}}
{{Ucastnik|Wm. Jones|?|Dog-driver|psovod}}
{{Ucastnik|James Pitcher|?|Stoker|topič}}
{{Ucastnik|Thomas Florance|?|Stoker|topič}}
{{Ucastnik|Richard Shingleton|?|Officers' Steward|důstojnický steward}}
{{Ucastnik|Anton Christian|?|Greenland Esquimaux|grónský Eskymák|vysazen v Grónsku}}
{{Ucastnik|Samuel Emanuel|?|Greenland Esquimaux|grónský Eskymák|vysazen v Grónsku}}

==Průběh expedice==

===1857===
Jachta <span class="name-ship">Fox</span> vyplula z <span class="name-place">Aberdeenu</span> <span class="text-date">1. července 1857</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_ix Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, předmluva, s. ix]</ref> Hned po vyplutí loď narazila na břeh a <span class="text-date">2. července</span> píše <span class="name-person">McClintock</span> lady <span class="name-person">Franklinové</span>, že na místě zanechali vrchního kormidelníka (chief quartemaster), což podle <span class="name-person">Clintocka</span> "není žádná ztráta". <ref>[https://books.google.cz/books?id=csmm0IGd9N4C&lpg=PT129&ots=lMvTyG-Ikm&dq=W.%20M.%20Harvey%20quartermaster%20expedition%20McClintock&hl=cs&pg=PT129#v=onepage&q=W.%20M.%20Harvey%20quartermaster%20expedition%20McClintock&f=false]</ref>

<span class="text-date">20. července</span> zakotvila v Grónsku v osadě <span class="name-place">Frederickshaab</span>, odkud byl domů odeslán jeden <span class="name-person">Clintockem</span> nejmenovaný nemocný člen posádky <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_14 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, ss. 14-16]</ref> (podle knihy "[[The Arctic Fox: Francis Leopold-McClintock, Discoverer of the Fate of Franklin]]" od <span class="name-person">Davida Murphyho</span> to byl Michael Lewis). <ref>[http://books.google.cz/books?id=RNPuZAk4ULsC&pg=PA111&lpg=PA111&dq=Frederickshaab+fox+ill&source=bl&ots=L9D1KPhCZK&sig=OK8Nm6-b4drVcwefXCkxbUsVuw8&hl=cs&sa=X&ei=0w_jUemAGIWsOqiLgKAK&ved=0CDwQ6AEwAQ#v=onepage&q=Frederickshaab%20fox%20ill&f=false]</ref> Během další plavby podél grónského pobřeží navštívili také osady [[Moravští bratří|Moravských bratří]], kteří v <span class="name-place">Grónsku</span> působili od roku <span class="text-date">1721</span>. 

<span class="text-date">31. července</span> zakotvil <span class="name-ship">Fox</span> na několik hodin v <span class="name-place">[[Godhaven]]u</span> v Grónsku, kde mj. vzal na palubu pamětní desku zhotovenou na zakázku lady <span class="name-person">Franklinové</span> (viz dále). Zde se také <span class="name-person">McClintock</span> setkal s "inspektorem severního Grónska", panem <span class="name-person">Olrikem</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_23 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, s. 23]</ref>

Počátkem srpna posádku <span class="name-ship">Foxe</span> doplnil eskymácký psovod <span class="name-person">Anton Christian</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_25 Tamtéž, s. 25]</ref>

V <span class="text-date">srpnu 1857</span> <span class="name-ship">Fox</span> uvízl v ledu v <span class="name-place">[http://en.wikipedia.org/wiki/Melville_Bay Mellvilově zátoce]</span> na severozápadním pobřeží Grónska. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_40 Tamtéž, ss. 40-41]</ref>

<span class="text-date">2. prosince 1857</span> utrpěl vrchní topič <span class="name-person">Robert Scott</span> úraz při pádu do podpalubí, na jehož následky zemřel <span class="text-date">4. prosince</span>. Tentýž den byl pohřben do moře. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_67 Tamtéž, ss. 67-68]</ref>

===1858===
====Z Baffinovy zátoky přes Grónsko k Beecheyho ostrovu====
Během zimy a jara se <span class="name-ship">Fox</span> postupně spolu s ledem posouval na jih, až <span class="text-date">25. dubna 1858</span> byla loď konečně propuštěna z ledového zajetí. Kniha neudává přesné pozice lodi, ale podle <span class="name-person">McClintocka</span> během 242 dnů v ledu <span class="name-ship">Fox</span> urazil 1194 zeměpisných čili 1385 námořních mil <span class="name-place">Baffinovou zátokou</span> a <span class="name-place">Davisovou úžinou</span> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_99 Tamtéž, s. 99]</ref> 28. dubna pak Fox zakotvil v osadě <span class="name-place">Holsteinborg</span> (dnes [http://en.wikipedia.org/wiki/Sisimiut <span class="name-place">Sisimiut</span>]) na západním pobřeží Grónska. 

Po další plavbě podél grónského pobřeží na sever zamířil <span class="name-ship">Fox</span> počátkem <span class="text-date">července 1858</span> na západ do <span class="name-place">Lancasterského průlivu</span> mezi <span class="name-place">ostrovem Devon</span> na severu a <span class="name-place">Baffinovým ostrovem</span> na jihu. Od eskymácké ženy z pobřeží <span class="name-place">Baffinova ostrova</span> (poblíž <span class="name-place">Pond's Bay</span>; dnes <span class="name-place">Pond Inlet</span>, viz [http://goo.gl/maps/k9Lvt pozice na mapě]) se koncem července dozvěděli, že asi den a půl cesty na sever se v době jejího dětství na pobřeží nacházela ztroskotaná loď - značně poničená a bez stěžňů. Nyní je prý téměř pohřbena v písku. Žena se také zmínila o další ztroskotané lodi na pobřeží, mnoho dní pochodu na jih. Loď prý ztroskotala dřív, než se vypravěčce narodilo první dítě. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_138 Tamtéž, ss. 138-139]</ref>

V nedaleké eskymácké osadě <span class="name-place">Kaparok-to-lik</span> viděl <span class="text-date">1. srpna</span> <span class="name-person">McClintock</span> dvoje saně, na které bylo dříve údajně získáno "z vraku lodi jižně od <span class="name-place">Pond's Bay</span>", a také jednu konzervu označenou "Goldner" (dodavatel konzerv pro britskou admiralitu v té době, včetně konzerv pro Franklinovu výpravu). Eskymáci nezávisle na sobě potvrdili, že neslyšeli o ztroskotání žádné lodi západně od jejich osady. Eskymáci, kteří <span class="text-date">2. srpna</span> připluli k lodi <span class="name-ship">Fox</span> na kajaku, uvedli, že asi 7 či 8 pochodů na jih jsou necelý den pochodu od sebe dvě ztroskotané lodě. Lodě podle Eskymáků ztroskotaly již "dávno". <span class="name-person">McClintock</span> dává tyto vraky do souvislosti se ztroskotáním velrybářských lodí <span class="name-ship">Dexterity</span> a <span class="name-ship">Aurora</span> na západním pobřeží <span class="name-place">Davisovy úžiny</span> v <span class="text-date">srpnu 1821</span> asi 70 až 80 mil jižně od <span class="name-place">Pond's Bay</span> (v šířce 72°.). <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_141 Tamtéž, ss. 141-147]</ref>

Před dvěma zimami (<span class="text-date">1856-7</span>) přinesli Eskymáci, kteří žili "v zemi <span class="name-place">A-ka-nee</span> daleko za <span class="name-place">Igloolikem</span>" (dle <span class="name-person">McClintocka</span> patrně země, kterou <span class="name-person">Parry</span> nazývá <span class="name-place">Ak-koo-lee</span>), zprávu o bílých lidech, kteří připluli ve dvou člunech a strávili zimu ve sněhových chýších na místě, které označovali jako <span class="name-place">A-mee-lee-oke, A-wee-lik, Net-tee-lik</span>. Jejich čluny prý byly podobné velrybářskému člunu <span class="name-ship">Foxe</span>, ale větší. Uvnitř sněhových chýší měli běloši postavené stany, lovili soby a narvaly a kouřili dýmky. <span class="name-person">McClintock</span> uvádí <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_148 Tamtéž, s. 148]</ref>, že země <span class="name-place">A-wee-lik</span> je patrně totožná s <span class="name-place">Ay-wee-lik</span>, oblastí u <span class="name-place">Repulse Bay</span> na mapě eskymácké ženy <span class="name-person">Iligliuk</span> (Parryho druhá výprava). <span class="name-person">Dr. Rae</span> přezimoval u <span class="name-place">Repulse Bay</span> v kamenných chýších v zimě <span class="text-date">1846-7</span> a ve stejné oblasti přezimoval ve sněhových chýších v zimě <span class="text-date">1853-4</span>. 

<span class="name-person">McClintock</span> dále uvádí <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_150 Tamtéž, s. 150]</ref>, že nezískal žádné informace o "železné tyči asi čtyři stopy dlouhé, o které se dá předpokládat, že byla kdysi pogalvanizována", kterou přivezl v roce <span class="text-date">1856</span> kapitán <span class="name-person">Patterson</span> a předal ji Admiralitě. Eskymákům bylo ukázáno pogalvanizované železo, ale uvedli, že nic takového předtím neviděli. Jestli něco takového jejich soukmenovci měli, muselo to pocházet od velrybářů; ve vracích se nic takového nenašlo.

====Pobyt na Beecheyho ostrově====
<span class="text-date">6. srpna</span> <span class="name-ship">Fox</span> opustil <span class="name-place">Pond's Bay</span>, <span class="text-date">7. srpna</span> za bouře minul <span class="name-place">Navy Board Inlet</span> a <span class="name-place">11. srpna</span> před polednem zakotvil u <span class="name-place">[[Cape Riley]]</span> na jižním pobřeží <span class="name-place">[[Ostrov Devon|ostrova Devon]]</span>, naproti <span class="name-place">[[Beecheyho ostrov]]u</span>. Posádka okamžitě začala nakládat uhlí. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_154 Tamtéž, ss. 154-155]</ref>

Tentýž den (<span class="text-date">11. srpna</span>) navštívil <span class="name-person">McClintock</span> "dům na Beecheyho ostrově" (<span class="name-person">McClintock</span> ho nazývá "Beechy Island house", viz <span class="name-place">[[Northumberland House]]</span>) a shledal otevřené dveře (patrně vyražené vichřicí), následkem čehož se uvnitř usadil led. Většina pytlů se sušenkami byla poškozená, ale zbytek věcí v domě byl v perfektním pořádku. Krytý člun "<span class="name-ship">Mary</span>" a dva záchranné čluny o délce 30 stop (cca 10 metrů) byly v naprostém pořádku a vypadaly jako čerstvě natřené, ale vesla byla vybělená. Gutaperčový člun byl k nepotřebě, když ho zde zanechali, a je stále k ničemu. Dva malé čluny přestavěné na sáně jsou poškozené: jeden byl větrem kutálen po pláži, až se zarazil o druhý člun. Lišky ani medvědi se patrně ničeho nedotkli. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_155 Tamtéž, s. 155]</ref>

<span class="name-person">McClintock</span> vzal na palubu <span class="name-ship">Foxe</span> dopisy zanechané zde pro Franklinovu a [[Collinsova výprava|Collinsovu]] (zjevně v případě prvé logicky nepočítal s tím, že by si je adresáti zde vyzvedli; účastníci druhé se již vrátili domů) a jeden malý člun přestavěný na saně pro potřeby svojí výpravy.

<span class="text-date">14. srpna</span> <span class="name-ship">Fox</span> dokončil nakládku uhlí (téměř 40 tun), zakotvil v <span class="name-place">zátoce Erebu a Terroru</span> naproti domu a doplnil malé množství zásob a zimního oblečení (z věcí v domě). "Na oplátku" jeho posádka pečlivě spravila střechu domu, odstranila led, zanechala zprávu o své návštěvě pro další výpravy a pečlivě uzavřela dveře domu. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_156 Tamtéž, s. 156]</ref>

Na vyvýšenině poblíž kenotafu se jmény těch, kdo zahynuli během vládní expedice pod vedením sira <span class="name-person">[[Edvard Belcher|Edvarda Belchera]]</span>, umístil <span class="name-person">McClintock</span> mramorovou desku, kterou nechala vyrobit lady <span class="name-person">Franklinová</span> na památku členů Franklinovy expedice se záměrem umístit ji na <span class="name-place">Beecheyho ostrově</span>. Podrobnosti v samostatném článku [[Mramorová deska od lady Franklinové umístěná na Beecheyho ostrově]]. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_156 Tamtéž, ss. 156-158]</ref>

<span class="text-date">16. srpna</span> ráno <span class="name-ship">Fox</span> odplul od <span class="name-place">Beecheyho ostrova</span>.

====Od Beecheyho ostrova do Portu Kennedy====
<span class="text-date">16. srpna</span> večer <span class="name-ship">Fox</span> zakotvil u <span class="name-place">Cape Hotham</span> (jihovýchodní výběžek <span class="name-place">[[Cornwallisův ostrov|Cornwalissova ostrova]]</span> - poloha na [http://goo.gl/maps/wn1IS Google Maps]), kde předchozí expedice (neupřesněno které) zanechaly malé skladiště zásob a tři čluny. Veškeré zásoby vyjma dvou sudů z roku <span class="text-date">1850</span> byly zničené. Čluny byly v dobrém stavu, ale lední medvědi zlomili několik vesel. Posádka <span class="name-ship">Foxe</span> zde nalezla řadu zpráv od předchozích expedic, ke kterým přidala několik řádků. Na palubu <span class="name-ship">Foxe</span> vzala dva čluny, jeden jako náhradu za vlastní člun zničený ledem, druhý později zanechaný v <span class="name-place">[http://en.wikipedia.org/wiki/Port_Leopold Port Leopold]</span> na severovýchodním cípu <span class="name-place">[[Ostrov Sommerset|ostrova Sommerset]]</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_160 Tamtéž, s. 160]</ref>

<span class="text-date">17. srpna</span> plul <span class="name-ship">Fox</span> jižně od [[Griffithův ostrov|Griffithova ostrova]], minul [[Limestone Island]] (maličký ostrov u severozápadního pobřeží ostrova Sommerset) a vplul do [[Peel Strait]] (na dnešních mapách Peel Sound), kde však byl po 25 mílích zastaven ledem. <span class="name-person">McClintock</span> se proto rozhodl vrátit a zkusit proplout [[Bellot Strait]]. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_161 Tamtéž, s. 161]</ref>

<span class="text-date">19. srpna</span> zakotvil <span class="name-ship">Fox</span> v <span class="name-place">Port Leopold</span> - poloha na [https://goo.gl/maps/rkFwM Google Maps]. V tomto přístavu přezimovaly lodě <span class="name-ship">HMS Enterprise</span> a <span class="name-ship">HMS Investigator</span> v zimě <span class="text-date">1848/1849</span> a zanechaly zde parní člun (v angl. launch) <ref>https://trimaris.blogsport.de/2012/11/12/retreat-in-whalers-point-port-leopold/</ref> a zásoby. Parní člun byl od té doby poškozen ledem a mj. zmizel parní stroj (což mi tedy není jasné, jak mohl zmizet zrovna ten). McClintockova výprava s sebou vzala část koksu a zásob a zanechala na místě zprávu (resp. "přidala ji k mnohým, které se zde během posledních deseti let nahromadily") a jeden člun z <span class="name-place">Cape Hotham</span>. Večer <span class="name-ship">Fox</span> z <span class="name-place">Port Leopold</span> odplul. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_162 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, s. 23, ss. 162-163]</ref>

<span class="text-date">20. srpna</span> <span class="name-ship">Fox</span> minul <span class="name-place">Fury Point</span> - poloha na [http://goo.gl/maps/5Hix8 Google Maps] - a za určitých pochybností, zda <span class="name-place">Bellot Strait</span> skutečně existuje (objevitel úžiny, <span class="name-person">[[William Kennedy]]</span>, ji neproplul), pokračoval <span class="name-person">McClintock</span> k <span class="name-place">[[Brentfordova zátoka|Brentfordově zátoce]]</span>.

<span class="text-date">21. srpna</span> <span class="name-ship">Fox</span> proplul mezi <span class="name-place">[http://travelingluck.com/North%20America/Canada/Nunavut/_6112068_Possession+Point.html Possession Point]</span> - výběžkem pevniny u severní části vstupu do <span class="name-place">Brentfordovy zátoky</span>, kde byly vidět zbytky mohyly vztyčené výpravou <span class="name-person">[[John Ross|Johna Rosse]]</span> v roce <span class="text-date">1829</span> - a <span class="name-place">Brownovým ostrovem</span> a zakotvil v zátoce, kterou nazvali [http://travelingluck.com/North%20America/Canada/Nunavut/_5937968_Depot+Bay.html Depôt Bay], neboť zde hodlali vytvořit skladiště zásob pro případ potřeby. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_163 Tamtéž, s. 163]</ref>

V následujících dnech zkoumala posádka <span class="name-ship">Foxe</span> <span class="name-place">Bellot Strait</span>, kterou jim nebylo možno proplout kvůli ledu. Přitom zjistila (<span class="text-date">23. srpna</span>), že domnělý <span class="name-place">Levesque Island</span> je ve skutečnosti nejsevernějším výběžkem <span class="name-place">poloostrova Boothia</span>, tedy částí americké pevniny. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_167 Tamtéž, s. 167]</ref>

<span class="name-ship">26. srpna</span> umístila posádka <span class="name-ship">Foxe</span> 120 denních dávek potravy 45 mil jižně od <span class="name-place">Depôt Bay</span> (patrně) do zátoky <span class="name-place">Stillwell Bay</span> (její polohu se mi nepodařilo zjistit) na východním pobřeží <span class="name-place">poloostrova Boothia</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_171 Tamtéž, s. 171]</ref>

<span class="name-ship">29. srpna</span> navštívil <span class="name-person">McClintock</span> Rossovu mohylu na <span class="name-place">Possession Point</span>. Našel několik kamenů navršených na dvou velkých balvanech, pod každým z nichž byla půlpence; jednu si <span class="name-person">McClintock</span> vzal. Láhev, která dříve obsahovala zprávu, byla však rozbitá. <span class="name-person">McClintock</span> tedy zanechal svou vlastní zprávu v improvizované schránce z hrdla rozbité láhve, kterou ukryl mezi kameny, nad nimiž vztyčil klacek. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_172 Tamtéž, s. 172]</ref>.

<span class="text-date">30. srpna</span> učinil <span class="name-ship">Fox</span> čtvrtý pokus neúspěšný pokus proplout <span class="name-place">Bellot Strait</span> a byl opět zablokován ledem. Při cestě nazpátek vpluli do úzké zátočiny pár mil západně od <span class="name-place">Depot Bay</span>, pod horou, kterou bude později pojmenována <span class="name-place">Mount Walker</span>. Tento přístav během září <span class="name-person">McClintock</span> pojmenoval <span class="name-place">Port Kennedy</span> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_172 Tamtéž, ss.172-173, s. 180]</ref>

<span class="text-date">13. září</span> pozorovali účastníci expedice kometu v souhvězdí Velké medvědice. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_179 Tamtéž, s. 179]</ref>

Do <span class="text-date">22. září</span> byly zásoby pro jarní saňové výpravy (viz dále) přemístěny na ostrov později nazvaný <span class="name-place">ostrov Arcedeckne</span> -  [http://goo.gl/maps/l0aMB poloha na Google Maps] západně od ústí <span class="name-place">Bellot Strait</span> a část zásob na další ostrov cca 7 až 8 mil dále. Cestovní člun a malé zásobní skladiště bylo umístěno na další ostrůvek v této oblasti, <span class="name-place">Pemmican Rock</span> - [http://goo.gl/maps/yT5jq poloha na Google Maps]. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_183 Tamtéž, s. 183]</ref>

<span class="text-date">25. září</span> se poručík <span class="name-person">Hobson</span> vydal na 14-15 denní výpravu se sedmi dalšími muži. Cílem bylo posunout skladiště zásob podél pobřeží dále na jih; v ideálním případě dosáhnout 71. rovnoběžky. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_184 Tamtéž, s. 184]</ref>

<span class="text-date">27. září</span> se <span class="name-ship">Fox</span> vrátil z poslední plavby od "západního ledu" a kvůli novému ledu v <span class="name-place">Bellot Strait</span> se jen s obtížemi dostal do <span class="name-place">Portu Kennedy</span>. <span class="text-date">28. září</span> pak započaly přípravy na zazimování lodi. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_184 Tamtéž, s. 184]</ref>

====Přezimování v Port Kennedy====
<span class="text-date">6. října</span> se vrátila Hobsonova výprava s tím, že byli na šířce 71,5 stupně zastavení nezamrzlým mořem u útesů. Zde zřídili skladiště zásob pro saňové výpravy. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_185 Tamtéž, s. 185]</ref>

<span class="text-date">19. října</span> vyrazil poručík <span class="name-person">Hobson</span> na plánovanou podzimní saňovou výpravu. Tentýž den <span class="name-person">McClintock</span> zprovoznil deklinometr (přístroj pro měření odchylky magnetického a skutečného severu) a zahájil po hodinách měření denních změn. Předtím provedl "<span lang="en">the preliminary observations of the times of horizontal and vertical vibrations, also of the magnetic intensity</span>". <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_187 Tamtéž, ss. 187-188]</ref>

Koncem října pak <span class="name-person">McClintock</span> a jeho kolegové postavili další observatoř pro magnetická měření. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_188 Tamtéž, s. 188]</ref>

<span class="text-date">6. listopadu</span> se vrátila Hobsonova výprava, které se nyní podařilo dosáhnout 71. rovnoběžky a posunout tam skladiště zásob. Dále na jih nepostupovali, neboť neměli dostatek zásob a moře nebylo zamrzlé. Skladiště tak bylo posunuto o dalších 30 mil dále od lodi; nyní bylo od ní 90 mil. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_189 Tamtéž, ss. 189-191]</ref>

V noci na <span class="text-date">7. listopadu</span> zemřel patrně na mrtvici ve své kabině strojník <span class="name-person">George Brand</span>. Byl pohřben <span class="name-person">10. listopadu</span> v rakvi na pobřeží. Výprava tak zůstala bez kvalifikované obsluhy parního stroje, neboť zbývající dva topiči o jeho obsluze nic nevěděli. Včetně tlumočníka a dvou grónských Eskymáků čítal po smrti <span class="name-person">Branda</span> počet členů výpravy 24 osob. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_192 Tamtéž, ss. 192-193]</ref>

=== 1859 ===

====Přezimování v Port Kennedy (pokračování)====
<span class="text-date">8. února</span> topič <span class="name-person">James Pitcher</span> onemocněl kurdějemi. Ukázalo se, že odmítal jíst konzervované maso a nejedl žádné od doby, kdy vypluli. Jedl však konzervovanou zeleninu. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_202 Tamtéž, s. 202]</ref>

<span class="text-date">17. února</span> z <span class="name-ship">Foxe</span> vyrazily dvě saňové skupiny pod vedením <span class="name-person">McClintocka</span> a <span class="name-person">Younga</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_204 Tamtéž, s. 204]</ref> Cílem Youngovy cesty bylo zřídit předsunuté skladiště potravin pro jeho jarní pátrání v oblasti <span class="name-place">Země prince Waleského</span> (dnes <span class="name-place">Ostrov prince Waleského</span>). McClintockova skupina měla za cíl oblast severního magnetického pólu, kde se chtěla pokusit získat informace od Eskymáků.<ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_201 Tamtéž, s. 201]</ref> Členem McClintockovy skupiny byl i překladatel <span class="name-person">Carl Petersen</span>.

Během McClintockova putování byly takové mrazy, že jim částečně zmrzl i rum...

<span class="text-date">1. března</span> dorazila McClintockova skupina do oblasti severního magnetického pólu. Stav zásob a saňových psů byl v tu dobu takový, že už jim zbýval jen jeden denní pochod, než se budou muset začít vracet k lodi. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_208 Tamtéž, s. 208]</ref>

V tom zahlédli skupinu 4 Eskymáků vracejících se z lovu tuleňů. McClintockovi muži se chtěli s nimi vrátit do jejich osady, ale ukázalo se, že ta je příliš daleko, takže po cca hodinovém pochodu všichni přenocovali v iglů, které postavili Eskymáci. Ráno následující den (2<span class="text-date">. března</span>) šli Clintockovi muži s Eskymáky ještě asi 10 zeměpisných mil  a ocitli se již blízko <span class="name-place">Viktoriinu mysu</span> (<span class="name-place">Cape Victoria</span>). McClintock se již dále od lodi vzdálit nechtěl a tak Eskymáci postavili prostorné iglů, ve kterém během tohoto a dvou následujících dnů (<span class="text-date">3. a 4. března</span>) <span class="name-person">McClintock</span> obchodoval s Eskymáky s cílem získat relikty Franklinovy výpravy. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_208 Tamtéž, ss. 208-213]</ref>

====Setkání s domorodci a poznatky o Franklinově výpravě====

Již v první skupině čtyř Eskymáků <span class="name-person">McClintocka</span> zaujal "<q>námořní knoflík na jednom z jejich šatů, který prý pochází od nějakých bělochů, kteří (vy)hladověli na ostrově, kde jsou lososi (tedy kde je řeka)</q>". Domorodci dále prozradili, že "<q>železo, z něhož jsou vyrobeny jejich nože, pochází ze stejného místa. Jeden z těchto mužů řekl, že byl na ostrově, aby získal dřevo a železo, ale nikdo z nich bílé lidi neviděl</q>". <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_209 Tamtéž, s. 209]</ref>

<span class="text-date">3. března ráno</span> dorazilo ke sněhové chýši McClintockovy skupiny <q>všechno obyvatelstvo vesnice</q>, asi 45 lidí od kojenců po starce. Ohledně nákupu pozůstatků po Franklinově výpravě <span class="name-person">McClintock</span> uvádí:

<blockquote>Nejprve jsme zakoupili všechny památky na ztracenou výpravu, které se skládaly ze šesti stříbrných lžic a vidliček, stříbrné medaile, která patřila panu <span class="name-person">[[Alexandr McDonald|A. M'Donaldovi]]</span>, asistentovi chirurga, části zlatého řetězu, několika knoflíků a nožů vyrobených ze železa a dřeva z vraku, a také luků a šípů vyrobených z materiálů získaných ze stejného zdroje.</blockquote>

<blockquote>Všichni staří lidé vzpomínali na návštěvu lodi <span class="name-ship">Victory</span> [loď výpravy <span class="name-person">[[John Ross|Johna Rosse]]</span> a <span class="name-person">[[James Clark Ross|Jamese Clarka Rosse]]</span>, během které dosáhli jako první severní magnetický pól]. Jeden stařec mi řekl, že se jmenuje "<span class="name-person">Ooblooria</span>": vzpomněl jsem si, že sir <span class="name-person">James Ross</span> zaměstnával muže tohoto jména jako průvodce, a připomněl jsem mu to; ve skutečnosti to byl tentýž člověk a ptal se po <span class="name-person">siru Jamesovi</span> jeho eskymáckým jménem "<span class="name-person">Agglugga</span>".</blockquote>

Pokud šlo o svědectví o Franklinovu výpravě, McClintock uvádí:

<blockquote>Nikdo z těchto lidí bělochy neviděl; jeden muž řekl, že viděl jejich kosti na ostrově, kde zemřeli, ale někteří byli pohřbeni. <span class="name-person">Petersen</span> mu také rozuměl, když říkal, že loď byla rozdrcena ledem. Téměř všichni z nich měli část kořisti; říkají, že tu budou, až se vrátíme, a budou s námi obchodovat dál; také že na <span class="name-place">ostrově Montreal</span> najdeme domorodce v době, kdy tam dorazíme.</blockquote>

<blockquote>Koupil jsem oštěp dlouhý šest a půl stopy od muže, který <span class="name-person">Petersenovi</span> jasně řekl, že na moři západně od [[Ostrov krále Viléma|Ostrova krále Viléma]] se ledem roztříštila loď se třemi stěžni, ale všichni lidé se bezpečně vylodili; nepatřil k těm, kdo byli očitými svědky události; loď se potopila, takže z ní domorodci nic nezískali; vše, co získali, prý pochází z ostrova v řece. Zdá se, že tyč kopí byla částí střelnice lehkého člunu. 212 Jeden stařec, "<span class="name-person">Oo-na-lee</span>", udělal hrubý náčrt pobřežní linie kopím na sněhu a řekl, že k místu, kde se loď potopila, je to osm cest, a ukázal směrem k <span class="name-place">mysu Felix</span>. Z jeho hrubé mapy se nedá nic vyčíst.</blockquote>

<blockquote>Informace, které jsme získali, potvrzují hlavní tvrzení <span class="name-person">[[John Rae|doktora Rae]]</span> a vysvětlují také zmizení jedné z lodí; neposkytují však žádné vodítko k tomu, kde se nachází druhá loď, ani ke směru, odkud lodě připlouvají. Jedna věc je docela jistá - posádky v žádném okamžiku nepřistály na pobřeží <span class="name-place">Boothie</span>.</blockquote> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_210 Tamtéž, ss. 210-212]</ref>

Na palubu <span class="name-ship">Foxe</span> se <span class="name-person">McClintock</span> a jeho muži vrátili <span class="text-date">14. března</span>. Zde se setkali i s <span class="name-person">Youngem</span>, který se se svou výpravou vrátil již <span class="text-date">3. března</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_214 Tamtéž, ss. 214-215]</ref>

====Příprava saňových vývprav a konzervy z Fury Beach====

Předtím, než vyrazily hlavní saňové výpravy, které nakonec objevily pozůstatky Franklinovy expedice, se McClintockovi muži soustředili na doplnění zásob ve skladištích po cestě a přepravu zásob z již nepotřebných skladišť vlastních i zanechaných dřívějšími výpravami. V této souvislosti a v kontextu s diskusí o vlivu ne/kvalitních konzerv na osud Franklinovy výpravy je zajímavá zpráva o stavu zásob ve <span class="name-place">Fury Beach</span>, o nichž <span class="name-person">McClintock</span> mj. píše: 

<blockquote lang="en">There still remains at Fury Beach an immense stack of preserved vegetables and soups; the party supped off them and found them good. Young brought me back two specimen tins of "carrots plain" and "carrots and gravy."</blockquote>

<blockquote>Na pláži Fury Beach stále zůstává obrovská hromada konzervované zeleniny a polévek, z nichž se členové skupiny najedli a shledali je dobrými. Young mi přivezl dvě vzorové konzervy "mrkve obyčejné" a "mrkve s omáčkou".</blockquote> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_220 Tamtéž, s. 220]</ref>

<span class="name-person">McClintock</span> také zmiňuje, že předtím, než saňové výpravy vyrazily, jeho expedice ukončila měření zemského magnetismu deklinometrem (patrně 27. března). Měření byla prováděna po 5 měsíců, ale nyní již nebylo možné vyhradit pro tento úkol některého člena posádky. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_221 Tamtéž, s. 221]</ref>

<div id="mapa-kwi-clintock" class="olmap" data-title="Mapa ostrova Krále Viléma a trasy McClintockovy výpravy" data-conf="https://com.franklinova-expedice.cz/map/conf/mapawiki.json" data-lang="https://com.franklinova-expedice.cz/map/releases/2.0/json/lang-cs.json" data-infowindow="https://com.franklinova-expedice.cz/map/templates/infowindow.html" data-infowindowtitle="https://com.franklinova-expedice.cz/map/templates/infowindow-title.html" data-urlparams="mapa-kwi-clintock=@-10746270.348167092,10829298.364199108,7.554525585940905~0:1;1:0;2:0,1,2"></div>

====McClintock a Hobson vyrážejí k Ostrovu krále Viléma; setkání s Eskymáky====

<span class="name-person">McClintock</span> a poručík <span class="name-person">William Robert Hobson</span> vyrazili na jih <span class="text-date">2. dubna</span>, přičemž každá skupina (McClintockova a Hobsonova) měla dvoje saně a 6 mužů (včetně velitelů). Jedny saně byly taženy psy, druhé čtyřmi muži (další člen byl psovod u druhých saní + velitel). <span class="name-person">McClintock</span> navíc řídil malé sáně tažené pěti štěnaty, které měl v úmyslu prodat Eskymákům.

<span class="name-person">McClintock</span> zmiňuje vlajky, jimiž byly saně vyzdobeny, přičemž se chlubí, že jeho vlajky ušily sestry <span class="name-person">[[Richard Collinson|kapitána Collinsona]]</span> a dostal ji od <span class="name-person">lady Franklinové</span>; na vlajce bylo bíle vyšito její jméno na červeném pozadí. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_223 Tamtéž, s. 223]</ref>

<span class="text-date">20. dubna</span> se setkali s Eskymáky, přičemž mělo jít o <q>ty samé lidi, se kterými jsem [McClintock] komunikoval na <span class="name-place">Cape Victoria</span> v <span class="text-date">únoru</span> [míněn je patrně <span class="text-date">březen</span>, viz výše]</q>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_225 Tamtéž, s. 225]</ref>

McClintock dále uvádí, že od Eskymáků zakoupil <q>zlomený pilník</q> (používaný k rozdělávání ohně), <q>protože byl označen [britskou] vládní širokou šipkou</q>, a pokračuje:

<blockquote>Viděli jsme dvě velké lopaty na sníh z mahagonového prkna, několik dlouhých násad na oštěpy, luk z anglického dřeva, dvě konzervy na konzervované maso a kufřík, v němž mohl být kdysi velký dalekohled nebo barometr; měřil 3 stopy 1 palec na délku, 9 palců na šířku a 3½ palce do hloubky; neměl víko, ale zůstala z něj část mosazných pantů.

Koupil jsem také nůž, který měl na sobě nějaké nezřetelné značky, jaké obvykle mívají lodní kordíky nebo meče; muž nám řekl, že ho někdo sebral na břehu poblíž místa, kde ležela uvízlá loď; že tehdy byl dlouhý asi jako [227] jeho paže, ale jeho krajan, který ho sebral, ho rozlámal na délky, aby z něj mohl vyrobit nože.</blockquote> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_226 Tamtéž, s. 226]</ref>

Od těchto Eskymáků se také dozvěděli o druhé lodi:

<blockquote>Po dlouhém vyptávání jsme se dozvěděli, že domorodci z ostrova krále Williama viděli dvě lodě; jednu z nich viděli potopit se v hluboké vodě a nic z ní nezískali, čehož velmi litovali; druhou však led vytlačil na břeh, kde podle nich stále zůstává, ale je značně rozbitá. Z této lodi získali většinu svého dřeva atd. a Oot-loo-lik je jméno místa, kde ztroskotala.

Dříve tam žilo mnoho domorodců, nyní jich zůstalo jen velmi málo. Všichni domorodci získali dostatek dřeva.

Většinu těchto informací nám poskytl mladík, který prodával nůž. Starý Oo-na-lee, který mi v březnu nakreslil hrubou mapu, aby ukázal, kde se loď potopila, nyní odpovídal na naše otázky týkající se té, která byla vytlačena na břeh; při předchozí příležitosti se o ní nezmínil ani slůvkem, ačkoli jsme se ptali, zda vědí jen o jedné lodi? Myslím, že by nás byl ochotně nechal v nevědomosti o tom, že vrak leží u jejich břehů, a že nám to ten mladý muž nevědomky sdělil.

Ten nám také řekl, že na palubě lodi bylo nalezeno tělo nějakého muže; že to musel být velmi velký muž a měl dlouhé zuby; to je vše, co si vzpomíná, že mu bylo řečeno, protože byl tehdy ještě docela dítě.

Oba nám řekli, že to bylo na podzim roku - to znamená v srpnu nebo v září -, kdy byly lodě zničeny; že všichni běloši odešli k "velké řece" a vzali si s sebou loď nebo lodě a že v následující zimě tam byly nalezeny jejich kosti.

Tyto dvě rodiny Esquimauxů se dostaly až k Tasmanským ostrovům na 71¼° s. š. a vracely se na Nĕitchīllĕe, kde cestou lovily tuleně; ti, které jsme potkali u Viktoriina mysu, tam již odešli. Říkali, že nejbližší domorodci, kteří jsou nám v současnosti nejblíže, žijí na ostrově Amitoke, vzdáleném deset dní cesty. Může být ten Amitoke ostrov Matty?</blockquote> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_227 Tamtéž, ss. 227-228]</ref>

<span class="text-date">28. dubna</span> dorazila McClintockova a Hobsonova skupina k <span class="name-place">mysu Victoria</span>, kde se rozdělily. <span class="name-person">Hobson</span> postupoval přímo k <span class="name-place">mysu Felix</span> na <span class="name-place">Zemi [dnes Ostrově] Krále Viléma</span>, zatímco <span class="name-person">McClintock</span> držel jižnější kurs.

<span class="name-person">Hobson</span> měl v té době zdravotní problémy, stěžoval si na zatuhlost a bolest v nohách. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_230 Tamtéž, ss. 230-231]</ref>

====McClintockova skupina doráží k Ostrovu krále Viléma; další informace od Eskymáků====

<span class="text-date">2. května</span> McClintockova skupina dosáhla <span class="name-place">Sabinova mysu</span>. <span class="text-date">4. května</span> se nacházeli ve <span class="name-place">Wellingtonově úžině</span> a překročili jihozápadní výběžek <span class="name-place">Mattyho ostrova</span>, kde nalezli opuštěnou domorodou vesnici s asi 20 sněžnými chýšemi. <span class="name-person">McClintock</span> uvádí, že <q>ve všech jsem našel hobliny nebo třísky různých druhů dřeva ze ztracené výpravy</q> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_232 Tamtéž, ss. 232-233]</ref>

<span class="text-date">7. května</span> při pochodu k jihu k <span class="name-place">Ostrovu krále Viléma</span> dostali k vesnici s 10-12 chýšemi a 30-40 domorodci. Běloši postavili opodál stan a nějakou dobu (patrně jen několik hodin, ale z textu to není zcela jasné) s domorodci obchodovali. <span class="name-person">Mc Clintock</span> uvádí:

<blockquote>Koupil jsem od nich šest kusů stříbrného nádobí s erby nebo iniciálami Franklina, Croziera, Fairholma a McDonalda; prodali nám také luky a šípy z anglického dřeva, knoflíky z uniforem i jiné, a nabídli nám těžké saně ze dvou krátkých pevných kusů ohnutého dřeva, které by nemohly získat z pouhého člunu, ale ty jsme samozřejmě nemohli vzít s sebou; stříbrné lžíce a vidličky nám ochotně prodali po čtyřech jehlách.</blockquote>

<blockquote>Řekli nám, že k vraku je to pět dní cesty - jeden den po zálivu, který je stále na dohled, a čtyři dny po souši; to by je dovedlo k západnímu pobřeží Země krále Williama; dodali, že z vraku už zbylo jen málo přístupného, protože jejich krajané téměř všechno odnesli. Na dotaz odpověděli, že loď je bez stěžňů; otázka mezi nimi vyvolala smích a mluvili mezi sebou o ohni, z čehož Petersen usoudil, že stěžně propálili těsně u paluby, aby je dostali dolů.</blockquote>

<blockquote>Říkali, že tam bylo mnoho knih, ale všechny už dávno zničilo počasí; loď na podzim vytlačil na břeh led. Během uplynulé zimy ji nikdo nenavštívil a ukázali nám starou ženu a chlapce, kteří vrak navštívili jako poslední; říkali, že u něj byli v zimě 1857-8. V zimě se na lodi objevili i další lidé.</blockquote>

<blockquote>Petersen ženu podrobně vyslechl a zdálo se, že chce poskytnout všechny informace, které jsou v jejích silách. Řekla, že mnoho bělochů padlo cestou, když šli k Velké řece; že někteří byli pohřbeni a někteří ne; oni sami toho nebyli svědky, ale objevili jejich těla během následující zimy.
</blockquote>

<blockquote>Nemohli jsme dospět k žádnému přibližnému počtu bílých mužů ani k počtu let, která uplynula od jejich zmizení.</blockquote>

<blockquote>To byly všechny informace, které jsme mohli získat, a jen s velkými obtížemi se nám podařilo získat tolik informací, protože nářečí bylo Petersenovi cizí a domorodci měli mnohem větší sklon klást otázky než na ně odpovídat.</blockquote> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_235 Tamtéž, ss. 235-238]</ref>

Po rozloučení s Eskymáky skupina pochodovala kolem zátoky (na východním pobřeží <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span>), kterou McClintock pojmenoval <q>Latrobe na počest zesnulého guvernéra [provincie] Viktoria [Austrálie] a jeho bratra, hlavy církve Moravských bratří v Londýně, kteří oba patřili k váženým přátelům Franklina</q>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_238 Tamtéž, s. 238]</ref>

<span class="text-date">10. května</span> u <span class="name-place">Point Booth</span> (<span class="name-place">jihovýchodní výběžek Ostrova krále Viléma</span>) narazili na jedno eskymácké igloo, ale v něm žijící rodina neměla žádné informace o bílých mužích ani žádné relikty po nich na výměnu, ačkoli se <span class="name-person">McClintock</span> domníval, že některé kusy dřeva, které Eskymáci používali, mohli pocházet ze člunů ztracené expedice. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_239 Tamtéž, s. 239]</ref>

====McClintockova skupina na Adelaidině poloostrově a ostrově Montreal====

<span class="text-date">12. května</span> přešli <span class="name-place">Point Ogle</span> (výběžek <span class="name-place">Adelaidina poloostrova</span>) a utábořili se na ledě <span class="name-place">Velké Rybí řeky</span> (<span class="name-place">Backovy řeky</span>). <span class="text-date">14. května</span> se pak utábořili 2 míle od malých ostrovů, které leží severně od <span class="name-place">ostrova Montreal</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_242 Tamtéž, ss. 240-242]</ref>

Mezi <span class="text-date">15.-17. květnem</span> prozkoumal <span class="name-person">McClintock</span> a jeho muži důkladně <span class="name-place">ostrov Montreal</span>. Ten byl sice téměř pokrytý eskymáckými značkami a skrýšemi, ale jediné pozůstatky po Franklinově výpravě, které objevili, byly <q>konzerva s masem, dva kusy železné obruče, několik kousků mědi a šroub s železnou obručí</q>. Žádné stopy po mohyle nenašli.

Pátrání po stopách Franklinovy výpravy ztěžoval tvrdý sníh, kterého ležela na nízkých plážích a v travnatých prohlubních stopa až dvě, ale <q>všechny rovné, vyvýšené nebo odkryté části byly dokonale holé; kdyby tam byla nějaká mohyla nebo dokonce hrob (musel být vyvýšený, protože země byla zmrzlá jako skála), museli bychom ho okamžitě spatřit. Pokud byly nějaké postaveny, museli je domorodci srovnat se zemí; každý podezřelý úkaz byl prozkoumán krumpáčem</q>. McClintock ale současně poukazuje na to, že podle ohlazeného vzhledu skal je ostrov pravidelně zaplavován mořem, které nejspíš spláchlo vše, co neleželo dostatečně vysoko nad jeho hladinou.

<span class="text-date">18. května</span> přešli opět na <span class="name-place">Adelaidin poloostrov</span>, kde se vzhledem ke zdravotním potížím člena skupiny <span class="name-person">Hamptona</span> museli utábořit.  <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_242 Tamtéž, ss. 242-244]</ref>

<span class="text-date">19. května</span> večer se McClintockova skupina <q>obrátila na zpáteční cestu</q>, ale místo návratu po svých stopách mířili na západní stranu <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span>. Nejprve prozkoumali východní pobřeží <span class="name-place">Adelaidina poloostrova</span> asi 7-8 mil směrem na sever, poté přešli do <span class="name-place">Barrowovy zátoky</span>, kterou den prohledávali. Na pobřeží <span class="name-place">Deasovy a Simpsonovy úžiny</span> (oddělující <span class="name-place">Ostrov krále Viléma</span> od kanadské pevniny) se ocitli několik mil západně od <span class="name-place">Richardsonova mysu</span> a konečně <span class="text-date">24. května</span> úžinu překročili a na ostrov vstoupili nedaleko na západ od <span class="name-place">řeky Peffer</span>.  <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_245 Tamtéž, ss. 245-247]</ref>

====Návrat po západním pobřeží Ostrova krále Viléma====

Během pochodu k <span class="name-place">mysu Herschell</span> podrobně prozkoumali jižní pobřeží ostrova a západně od <span class="name-place">mysu Gladman</span> objevily podezřelou pyramidu asi 5 stop (1,5 metru) vysokou. Tu rozebrali kámen po kameni, ačkoli se zdála být nedávno postavená, a prokopali i zemi pod ní krumpáčem, ale nic nenalezli.

Země kolem mohy byla obnažená působením větru, takže žádné stopy by jim neunikly. Pro původ mohyly nemá McClintock vysvětlení:
<div lang="en">"Simpson se nezmiňuje o tom, že by se vylodil zde nebo kdekoli jinde na ostrově než na Herschelově mysu, přesto mi připadalo zvláštní, že by domorodci stavěli takovou značku právě zde, když na stejné vyvýšenině a v okruhu několika set metrů stál obrovský balvan, který by jim posloužil stejně dobře. Předtím jsme si prohlédli podobnou, ale menší mohylu o několik mil východněji."</div> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_247 Tamtéž, s. 247]</ref>

====Nález kostry====

Následně McClintockova skupina nalezla tělesné pozůstatky člena Franklinovy expedice, u něhož byly nalezeny tzv. [[Peglar Papers]] (soukromé zápisky jednoho či více námořníků). Zde je na místě delší citace z McClintockova líčení:

<div lang="en">Nyní jsme se nacházeli na břehu, podél kterého musely pochodovat ustupující posádky. Moje saně se samozřejmě pohybovaly po mořském ledu těsně podél pobřeží, a přestože nás hloubka sněhu, který pokrýval pláž, připravila téměř o každou naději, stále jsme bedlivě hledali stopy a nebyli jsme neúspěšní. Krátce po půlnoci 24. května <ref>Podle [https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Peglar#Gladman_Point_skeleton anglické wikipedie] 25. května: záleží, jak to McClintock s tou půlnocí myslel</ref>, když jsem pomalu kráčel po štěrkovém hřebeni nedaleko pláže, který vítr udržoval částečně bez sněhu, jsem narazil na lidskou kostru, částečně odkrytou, s několika kousky oblečení patrnými skrz sníh. Kostra - nyní dokonale vybělená - ležela na obličeji, končetiny a menší kosti byly buď odřezány, nebo ohlodány drobnými zvířaty.

Místo bylo samozřejmě pečlivě prohlédnuto, sníh odstraněn a všechny kousky oblečení posbírány. Zápisník dával silný důvod k naději, že se následně podaří získat nějaké informace o nešťastném majiteli a nešťastném pochodu ztracených posádek, ale v té době byla pevně zmrzlá. Podstatu toho, co jsme na místě zjistili, lze shrnout takto:

Oběť byla mladý muž, lehce stavěný, snad vyšší než běžné výšky; oblečení vypadalo jako stevardovo nebo důstojnického sluhy; volný uzel na krku, do kterého měl uvázaný šátek, námořníci ani důstojníci nepoužívali. Oblečení ve všech ohledech potvrzovalo naše domněnky o jeho hodnosti nebo funkci na poslední výpravě - modré sako s projmutými rukávy a pletenými lemy a pilotní plášť z režného sukna s jednoduchými krytými knoflíky. Poblíž jsme našli také kartáč na šaty a kapesní hřeben s rohem. Tento ubožák si zřejmě vybral holý vrchol hřebene, protože mu chůze přinášela nejmenší únavu, a v poloze, v níž jsme ho našli, padl na obličej.

Byla to smutná pravda, kterou vyslovila stará žena, když řekla, že "padli a zemřeli, když šli". <ref>Viz setkání s Eskymáky 7. května</ref>

Nemyslím si, že Eskymáci tuto kostru objevili, jinak by si odnesli kartáč a hřeben: pověra jim brání rušit vlastní mrtvé, ale nebránila by jim přivlastnit si majetek bílého muže, pokud by se jim nějak hodil. Dr. Rae získal od Eskymáků z Boothie nebo Repulse Bay kus flanelu s nápisem "F. D. V., 1845": nepochybně patřil k oděvu nebohého Des Vœuxe.
</div> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_248 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, ss. 248-249]</ref>

====Mys Herschell a Simpsonova mohyla====

McClintockova skupina dále pokračovala k <span class="name-place">Herschellově mysu</span>, kde v roce <span class="text-date">1839</span> <span class="name-person">Thomas Simpson</span> and <span class="name-person">Peter Warren Dease</span> postavili výraznou mohylu <ref>[https://franklin-expedition.fandom.com/wiki/Simpson_Cairn Franklin Expedition Wiki]</ref>. <span class="name-person">McClintock</span> očekával, že zde najde zprávu od <span class="name-person">Hobsona</span> a že zde mohli Franklinovi muži zanechat nějaké zprávy a vědecké záznamy, neboť šlo o známé místo. Ale prohledávání mohyly bylo marné, jak popisuje McClintock:

<blockquote>...ale to, co z této kdysi "mohutné mohyly" zbylo, bylo jen čtyři stopy vysoké; jižní strana byla stržena a prostřední kameny odstraněny, jako by tam někdo hledal něco uloženého. Po odstranění sněhu, jímž byla vyplněna, a několika volných kamenů muži obnažili velkou vápencovou desku; s obtížemi ji odstranili, pak druhou a také třetí desku, když se dostali k zemi. Nějakou dobu jsme krumpáčem vytrvale rozbíjeli zmrzlou zeminu, ale nic jsme nenašli, ani žádné stopy po evropských návštěvnících v okolí.</blockquote>

McClintock na základě stavu kamenů mohyly (jejich vybělenost vlivem živlů a to, jak byly porostlé lišejníky) došel k závěru, že mohyla byla z jedné strany rozebrána lidmi: buď Crozierovými muži, anebo pravděpodobněji Eskymáky, kteří by případné písemné zprávy zničili jako (pro ně) nevýznamné. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_251 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, ss. 251-255]</ref>

12 mil od <span class="name-place">Herschelova mysu</span> nalezl <span class="name-person">McClintock</span> malou mohylu, kterou postavila Hobsonova skupina. Ze zprávy, kterou zde <span class="name-person">Hobson</span> pro <span class="name-person">McClintocka</span> zanechal, vyplynulo, že zde byl <span class="name-person">Hobson</span> před 6 dny (z McClintockova popisu však není jasné, který den tutp mohylu objevili) a že to byl nejvzdálenější bod, kterého Hobsonova skupina dosáhla (to je však zřejmě v rozporu s Hobsonovou zprávu o jeho cestě). Dále <span class="name-person">Hobson</span> informoval o nálezu [[Zprávy na Ostrově krále Viléma|zprávy z Victory Pointu]]. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_255 Tamtéž, s. 255]</ref>

====Crozierův mys a průzkum člunu====

<span class="text-date">29. května</span> dosáhla McClintockova skupina nejzápadnější výběžek <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span> (69° 08' s.š., 100° 08' z.d.), který <span class="name-person">McClintock</span> pojmenoval <span class="name-place">Crozierův mys</span>. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_261 Tamtéž, s. 261]</ref>

<span class="text-date">30. května</span> se pak utábořili u člunu Franklinovy výpravy, který, jak vyplývalo ze zanechané zprávy, rovněž objevila Hobsonova skupina o několik dnů dříve. Ve člunu bylo množství roztrhaného šatstva, které napřed McClintockova skupina napřed prozkoumala, ale nepodařilo se jí zjistit vlastníka žádného kusu oblečení. Potom člun pečlivě zbavili sněhu a vyčistili a následně odstranili i sníh kolem něj, ale ani tak - stejně jako Hobson - nenalezli žádnou zprávu. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_262 Tamtéž, s. 262]</ref>

V dalším textu budeme obsáhle citovat z McClintockova líčení, neboť představuje faktografický popis jednoho z nejdůležitějších nálezů pozůstatků Franklinovy výpravy.

Samotný člun popisuje <span class="name-person">McClintock</span> takto:

<blockquote>Tento člun měřil 28 stop na délku a 7 stop a 3 palce na šířku; byl postaven co nejlehčí a s malým ponorem a zjevně byl vybaven s maximální péčí pro plavbu po Velké rybí řece; neměl vesla ani kormidlo, jejich místo zaujímala pádla, a protože byl nalezen velký zbytek lehké plachty, obecně známé jako č. 8, a také malý špalek na převázání plachty, předpokládám, že byl vybaven plachtou. Součástí jejího vybavení byla také šikmá plátěná střecha nebo plachta proti dešti. Byla zkonstruována z devět palců vysokého ''[?]'' plátna odolného proti povětrnosti <ref>míněno plátno, do kterého se zabalil námořník na hlídce, aby ho chránilo proti dešti a sněhu</ref>, které bylo upevněno po celém obvodu boků člunu a podepřeno 24 železnými vzpěrami, umístěnými tak, aby sloužily i pro veslařské havlinky <ref>V originále "rowing thowels". Připomínky k překladu vřele vítány!</ref>. V její blízkosti bylo 50 sáhů lana pro měření hloubky a také hák na led <ref>V originále: ice grapnel</ref>. Zdálo se, že loď byla původně postavena na "carvel", ale kvůli snížení hmotnosti byla sedm horních prken nahrazeno velmi tenkými jedlovými fošnami, které byly připevněny na způsob "clincher" <ref>těžko říci, jak je to česky, ale anglická wikipedie [https://en.wikipedia.org/wiki/Carvel_(boat_building) vysvětluje rozdíl mezi carvel a clincher] srozumitelně</ref>.


Samotná hmotnost lodi byla asi jen 700 nebo 800 liber, ale byla namontována na saních neobvyklé hmotnosti a pevnosti. Byla zkonstruována ze dvou dubových prken o délce 23 stop a 4 palce, šířce 8 palců a průměrné tloušťce 2,5 palce. Tato prkna tvořila boky či sanice; byla spojena pěti příčnými dubovými tyčemi, z nichž každá byla 4 stopy dlouhá a 4 x 3,5 palce silná, a přišroubována k sanicím; spodní části sanic byly okované železem. Na příčníky bylo přivázáno pět sedel sloužících jako podpěrné klíny pro člun a tažná lana, kterými posádka pohybovala těmito masivními saněmi a nákladem na nich, se skládala z velrybího lana o průměru 2¾ palce.


Hmotnost těchto saní jsem vypočítal na 650 liber; nemohla být menší a mohla být podstatně větší. Celkovou hmotnost člunu a saní lze odhadnout na 1400 liber, což představuje těžký náklad pro sedm silných zdravých mužů.
</blockquote>

[[Soubor:Mcclintock-clun-napis.png|náhled]]

<span class="name-person">McClintock</span> dále popisuje nápis na přídi člunu (viz obrázek), který interpretuje následovně:

<blockquote>Jediné označení na člunu bylo na její přídi <ref>v originále: upon her [https://en.wikipedia.org/wiki/Stem_(ship) stem], pro což neznám český překlad, ale z obrázku by mělo být zřejmé, oč se jedná</ref>, z něhož jsme se dozvěděli, že byl postavena na zakázku, do loděnice ve Woolwichi byl přijat v dubnu 184. <ref>poslední číslice letopočtu chybí</ref> a měl číslo 61 <ref>Z obrázku není jasné, jak toto číslo odvodili</ref>. Na pravé straně mohla být čtvrtá číslice, protože příď <ref>V originále opět "stem"</ref> byla zkrácena, aby se člun odlehčil.</blockquote> 

Samotný člun pak byl částečně vyšinut ze svého uložení na saních, což podle <span class="name-person">McClintocka</span> mohlo být důsledkem prudké severozápadní bouře. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_265 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, s. 265]</ref>

====Lidské pozůstatky ve člunu====

Ve člunu se nacházely <q>části dvou lidských koster</q>. <span class="name-person">McClintock</span> popisuje jejich stav a nálezové okolnosti následovně:

[[Soubor:Mcclintock-clun-latka.png|náhled|vlevo|Vzorek na sandálech]]

<blockquote>Jedna patřila drobnému mladíkovi, druhá velkému, silně stavěnému muži středního věku. První z nich byla nalezena na přídi člunu, ale v příliš narušeném stavu, než aby Hobson mohl posoudit, zda tam postižený zemřel; velká a silná zvířata, pravděpodobně vlci, zničila velkou část této kostry, která mohla patřit důstojníkovi. <ref>Důstojníkovi jistě mohla patřit, ale McClintock pro toto tvrzení neuvádí žádný důvod.</ref> Poblíž jsme našli fragment páru zdobených sandálů, jejichž vzor uvádím, protože je lze případně identifikovat. Čáry byly bílé s černým okrajem, mezery bílé, červené a žluté. Původně byly 11 palců dlouhé, podšité telecí kůží s ponechaným chlupem a okraje převázané červenou hedvábnou stuhou. Kromě těchto střevíců tam byl ještě pár malých silných střeleckých polobotek.


Druhá kostra byla v poněkud lepším stavu <ref>V poznámce pod čarou zde McClintock uvádí: U obou koster nebyla nalezena žádná část lebky, výjimkou byla pouze spodní čelist u každé kostry</ref> a byla obalena oděvem a kožešinami; ležela napříč lodi, pod zadní částí. Blízko ní bylo nalezeno pět hodinek <ref>Z dalšého textu a seznamu nalezených předmětů v příloze je zřejmé, že o těchto hodinkách McClintock také mluví jako o "kapesních chronometrech", které byly nutné pro určování zeměpisné délky</ref> a dvě dvouhlavňové pistole - v každé z nich byla jedna hlaveň nabitá a natažená - stály ústím vzhůru u boku člunu. Lze si představit, s jak hlubokým zájmem byly tyto smutné pozůstatky zkoumány a jak úzkostlivě byl převracen každý kousek oděvu, aby se našly kapsy a zápisníky, deníky nebo dokonce jména. Bylo nalezeno pět nebo šest malých knih, všechny byly biblické nebo zbožné spisy, s výjimkou "Faráře z Wakefieldu". Jedna malá knížka, "Křesťanské melodie", nesla na titulní straně věnování od dárce G. G. (Graham Gore?) Malá bible obsahovala četné poznámky na okrajích a podtrhané celé pasáže. Kromě těchto knih byly nalezeny obaly Nového zákona a modlitební knížky.</blockquote> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_265 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, ss. 265-266]</ref>

<span class="name-person">McClintock</span> bohužel neuvádí, kde přesně byly zmíněné knihy nalezeny (lze předpokládat, že obecně ve člunu, nikoli v oděvu obou zemřelých členů expedice), ani co s kostrami stalo poté, co jeho skupina dokončila průzkum člunu a okolí. Dále popisuje předměty nalezené ve člunu.

====Předměty ve člunu====

<blockquote>Mezi úžasným množstvím oblečení bylo sedm nebo osm párů bot různých druhů - plátěné zimní boty, boty k moři, těžké kotníkové boty a silné boty. Všiml jsem si, že tam byly hedvábné kapesníky - černé, bílé a figurální [?] -, ručníky, mýdlo, houba, kartáček na zuby a hřebeny na vlasy; obal na zbraň z mackintoshe <ref>v originále <span lang="en">mackintosh gun-cover</span>: mackintosh je nepromokavá látka, [https://www.mackintosh.com/ht/brand-story vynalezená počátkem 19. století]</ref>, na kterém byl zvenčí nápis barvou ''A 12'' <ref>McClintock se nepouští do úvah, co toto označení mělo znamenat</ref> a který byl lemovaný černou látkou. Kromě těchto předmětů jsme našli motouzy, hřebíky, pilky, pilníky, štětiny, voskové koncovky, plachtářské chrániče dlaně a prstů a dlaně <ref>v originále <span lang="en">sailmakers' palms</span>: jde o chránič, který slouží plachtářovi, aby si neporanil prsty a dlaň při prošívání tuhého plátna</ref>, střelný prach, náboje, broky, nábojnice, vatičky, kožené pouzdro na náboje, nože - spínací a jídelní - pouzdra na jehly a nitě, zápalná šňůra <ref>v originále <span lang="en">slow-match</span>, viz [https://en.wikipedia.org/wiki/Slow_match anglická wikipedie]</ref>, několik pochev bajonetů seříznutých do pochev na nože, dva svitky olověného plechu, a zkrátka množství předmětů toho či onoho druhu, jejichž rozmanitost je skutečně ohromující a které by moderní cestovatelé na saních v těchto končinách z velké části považovali za pouhé nahromadění mrtvé váhy, ale jen málo užitečné a velmi pravděpodobně podlamující sílu posádky saní.


Jediné zásoby, které jsme našli, byly čaj a čokoláda; čaje zbylo jen velmi málo, ale čokolády bylo téměř 40 liber <ref>cca 18 kg</ref>. Tyto předměty samy o sobě by v takovém podnebí nemohly udržet nikono naživu, a nenašli jsme ani sušenky, ani žádné maso. Objevili jsme část tabáku a prázdnou plechovku od pemikanu <ref>viz [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pemikan česká wikipedie]</ref>, která mohla obsahovat 22 liber váhy <ref>cca 10 kg</ref>. Konzerva byla označena písmenem E; pravděpodobně patřila lodi "Erebus". V člunu ani v jeho okolí nezůstalo žádné palivo, které bylo původně přivezeno z lodí, ale paliva nebyl nedostatek, protože na pláži nedaleko ležel připlavený strom, a kdyby výprava potřebovala palivo, použila by pádla a prkna na dně lodi.


V zadní části lodi jsme objevili jedenáct velkých lžic, jedenáct vidliček a čtyři čajové lžičky, vše ze stříbra; z těchto šestadvaceti kusů nádobí jich osm neslo erb sira Johna Franklina, ostatní měly erby nebo iniciály devíti různých důstojníků, s výjimkou jedné vidličky, která nebyla označena; z těchto devíti důstojníků jich pět patřilo k "Erebu" - Gore, Le Vesconte, Fairholme, Couch a Goodsir. Tři další patřili k "Terroru": Crozier (pouze čajová lžička), Hornby a Thomas. Nevím, komu patřily tři předměty s vyrytou sovou, ani kdo byl majitelem neoznačené vidličky, ale z majitelů těch, které můžeme identifikovat, patřila většina lodi "Erebus". Na jedněch hodinkách byl erb pana Couche z "Erebu", a protože z této lodi pochází i plechovka s pemmikanem, přikláním se k názoru, že z ní pocházel i člun; úřady ve Woolwichi by mohly říci (podle čísla), které lodi byl dodán; a protože jeden z kapesních chronometrů nalezených na člunu byl označen "Parkinson a Frodsham 980" a druhý "Arnold 2020", bylo možné také zjistit, které lodi byly vydány. <ref>McClintock v poznámce uvádí, že "Podle úředních stvrzenek byly tyto chronometry dodány po jednom na každou loď v roce 1845, ale nelze určit, ke které lodi patřila, protože evidence není dokonalá (v originále <span lang="en">because the number is imperfect</span> - tato formulace mi není zcela jasná)</ref></blockquote> 
<ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_266 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, ss. 266-268]</ref>

McClintock podotýká, že nebyla nalezena ani jedna kovová lžíce, jakou námořníci obyčejně používají (usuzuje z toho, že námořníkům byly při opuštění lodí vydány důstojnické příbory). <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_269 Tamtéž, s. 269]</ref>

====McClintockova interpretace nálezu člunu====

<span class="name-person">McClintock</span> staví svou interpretaci na faktu, že příď člunu resp. saní směřovala na severovýchod, tedy směrem zpět k <span class="name-place">Victory Pointu</span>. Předpokládá, že se skupina námořníků oddělila od jádra expedice pochodujícího na jih a z nějakého důvodu se vracela zpět k lodím (ať už, aby tam přečkala další zimu, nebo byla vyslána pro další zásoby). Na místě nálezu člunu jim však došly síly, zanechali zde člun a dva pochodu neschopné kolegy (= ty, jejichž kostry byly nalezeny ve člunu) a pokračovali k lodím s úmyslem se vrátit ke člunu později (nejen kvůli záchraně kolegů, ale i vyzvednout chronometry, čokoládu a další předměty, které by tam podle McClintocka jen těžko úmyslně zanechali). Zda zbytek skupiny dosáhl lodí,  není jasné, ale ke člunu již zjevně neměli sílu se vrátit.

Výše popsaným scénářem si <span class="name-person">McClintock</span> vysvětluje nález pouze dvou koster ve člunu: je zřejmé, že dva lidé nemohli člun na sanicích utáhnout (McClintock odhaduje velikost předpokládané navracející se skupiny na 20-30 mužů). <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_269 Tamtéž, ss. 269-270]</ref>

====Cesta k Victory Pointu====

Po dokončení průzkumu člunu McClintockova skupina pochodovala na sever a severozápad podél pobřeží, až dosáhla <span class="name-place">Point Franklin</span>. <ref>Toto jméno mu dal <span class="name-person">[[James Clark Ross]]</span> v roce <span class="text-date">1831</span>, netuše, že jím takto poctěný [[John Franklin]] o 16 let později zemře "na dohled" tohoto mysu</ref>. Během pochodu se McClintock snažil zahlédnout uvízlou loď, o níž mluvili Eskymáci, ale neúspěšně (dnes víme, že obě lodě nakonec skončily svou plavbu daleko jižněji). <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_271 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, s. 271]</ref>

<span class="name-person">McClintock</span> uvádí, že <span class="name-place">Point Victory</span> dosáhli <span class="text-date">2. června 1859</span>. Zde strávili den, protože <span class="name-person">McClintock</span> chtěl prozkoumat Backovu zátoku (Back Bay). Zjistil, že se z ní do pevniny zařezává východojihovýchodním směrem 13 mil dlouhý úzký záliv, který pojmenoval <span class="name-place">Collinsonův záliv</span> (<span class="name-place">Collinson Inlet</span>) – [[Richard Collinson]] se jako kapitán [[HMS Enterprise]] podílel na pátrání po Franklinově expedici a sponzoroval McClintockovu expedici. <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_272 Tamtéž, ss. 272-273]</ref>

<span class="name-person">McClintock</span> ve své knize diskutuje stav a obsah zprávy nalezené poručíkem Hobsonem v mohyle na <span class="name-place">Victory Pointu</span> (viz [[Zprávy na Ostrově krále Viléma]]) a dále uvádí, že:

<blockquote>Kromě toho, že jsme do ní [mohyly] umístili kopii záznamu, který Hobson odnesl z mohyly, jsme do ní oba vložili své vlastní záznamy a já jsem také jeden zakopal pod velký kámen deset stop severně <ref>v originále "true north", míněn zeměpisný sever</ref> od ní, kde jsem uvedl průzkumy a objevy, které jsme učinili.</blockquote> <ref>[https://www.gutenberg.org/files/37669/37669-h/37669-h.htm#Page_274 Leopold McClintock: IN THE ARCTIC SEAS. A NARRATIVE OF THE DISCOVERY OF THE FATE OF SIR JOHN FRANKLIN AND HIS COMPANIONS, s. 274]</ref>

Zakopávání zpráv 10 stop severně od mohyly bylo zřejmě snahou ochránit zprávu před Eskymáky, kteří by rozebrali mohylu ve snaze najít něco cenného (a zprávy jako bezcenné zničili), ale celá věc si zaslouží další bádání.

====Relikty na Victory Pointu====

Zásoby zanechané posádkami <span class="name-ship">Erebu</span> a <span class="name-ship">Terroru</span> na <span class="name-place">Victory Pointu</span> popisuje <span class="name-person">McClintock</span> takto:

<blockquote lang="en">Kolem mohyly leželo velké množství nejrůznějších věcí, které ustupující posádky ani po [pouze]0 třech dnech pochodu od lodí nebyly schopny nést dále. Byly mezi nimi čtyři těžké sady lodních kamen, krumpáče, lopaty, železné obruče, staré plátno, velký špalek, asi čtyři stopy měděného hromosvodu, dlouhé kusy dutých mosazných záclonových tyčí, malá skříňka s vybranými léky obsahující asi dvacet čtyři lahviček, jejichž obsah byl obdivuhodně zachovalý; hluboký Robinsonův kruh se dvěma jehlami, tyčovými magnety a lehkou vodorovnou jehlou, vše kompletní, celek vážící pouhých devět liber; a dokonce i malý sextant s vyrytým jménem "Frederick Hornby" ležící vedle mohyly bez pouzdra. Barevná stínítka na očích sextantu byla vyjmuta, jinak byl v dokonalém stavu; pohyblivé šrouby a ty části, které přicházely do styku s pozorovatelovou rukou, byly pečlivě potaženy tenkou kůží, aby se zabránilo omrzlinám za nepříznivého počasí.


Oblečení zanechané ustupujícími posádkami "Erebu" a "Terroru" tvořilo obrovskou hromadu vysokou čtyři stopy; každý kus byl prohledán, ale kapsy byly prázdné a ani jeden ze všech těchto předmětů nebyl označen - ostatně teplé oblečení námořníků je málokdy označeno. Byly nalezeny dvě čutory, majetek námořníků, jedna s nápisem "88 Co. Wm. Hedges" a druhá "89 Co. Wm. Hether." Malá panenka vyrobená z dvoulibrové konzervy na maso měla na sobě naškrábáno "W. Mark".</blockquote>

<!-- Konec Hlavní sloupec -->
  </div>
  <div class="small-12 large-4 columns right-column">
<!-- Pravý sloupec -->

==<small>Související stránky</small>==
<div class="related-pages">
* Francis L. M'Clintock: [[The voyage of the "Fox" in Arctic seas: a narrative of the discovery of the fate of Sir John Franklin and his companions]] (1860)
* David Murphy: [[The Arctic Fox: Francis Leopold-McClintock, Discoverer of the Fate of Franklin]] (2004)
</div>
{{Šablona:DataLinksPage}}
<!--
==<small>Externí odkazy</small>==
{{Infozdroj|uk|http://en.wikipedia.org/wiki/McClintock_Arctic_Expedition|McClintock Arctic Expedition|Článek o McClintockově výpravě v anglické Wikipedii|14.7.2013}}
{{Infozdroj|uk|http://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Leopold_McClintock|Francis Leopold McClintock|Článek o McClintockovi v anglické Wikipedii|4.7.2013}}
{{Infozdroj|uk|http://en.wikipedia.org/wiki/Fox_(ship)|Fox (ship)|Článek o McClintockově lodi Fox v anglické Wikipedii|4.7.2013}}
-->
==<small>Zdroje a poznámky</small>==
<references />

<!-- Konec Pravý sloupec -->
  </div>
</div>

[[Kategorie:M'Clintockova výprava (1857-59)]]
[[Kategorie:Projekt:Stránky s mapou]]