McClintockova výprava (1857-59): Porovnání verzí
Z Franklinova expedice
(příprava a cíl expedice) |
(→Informační zdroje: + článek na enwiki) |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
==Informační zdroje== | ==Informační zdroje== | ||
{{Infozdroj|uk|http://en.wikipedia.org/wiki/McClintock_Arctic_Expedition|McClintock Arctic Expedition|Článek o McClintockově výpravě v anglické Wikipedii|14.7.2013}} | |||
{{Infozdroj|uk|http://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Leopold_McClintock|Francis Leopold McClintock|Článek o McClintockovi v anglické Wikipedii|4.7.2013}} | {{Infozdroj|uk|http://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Leopold_McClintock|Francis Leopold McClintock|Článek o McClintockovi v anglické Wikipedii|4.7.2013}} | ||
{{Infozdroj|uk|http://en.wikipedia.org/wiki/Fox_(ship)|Fox (ship)|Článek o McClintockově lodi Fox v anglické Wikipedii|4.7.2013}} | {{Infozdroj|uk|http://en.wikipedia.org/wiki/Fox_(ship)|Fox (ship)|Článek o McClintockově lodi Fox v anglické Wikipedii|4.7.2013}} |
Verze z 14. 7. 2013, 13:45
Výprava na lodi Fox, které v letech 1857 až 1859 velel kapitán Francis Leopold McClintock, přinesla nejvýznamnější poznatky o osudech Franklinovy expedice po odplutí z Beecheyho ostrova. Získala další eskymácká svědectví, na Ostrově krále Viléma objevila řadu hmotných pozůstatků po Franklinově expedici a především získala jedinou písemnou zprávu (resp. zprávy) o osudech Franklinovy expedice.
Příprava expedice
V dubnu 1857 britská vláda odmítla další pátrání po Franklinové výpravě, které požadovala lady Franklinová a řada osobností britského veřejného života, s tím, že již není naděje na záchranu kohokoli z jejích účastníků živého a tudíž je zbytečné riskovat životy členů případných dalších výprav. [1] Jane Franklinová se následně rozhodla vyslat další výpravu na vlastní náklady.
Její rozhodnutí finančně podpořila řada dalších osobností. [2] 18. dubna 1857 nabídla velení výpravy Francisi Leopoldu McClintockovi. Ten přijal a 23. dubna mu lady Franklinová oznámila, že britské Královské námořnictvo souhlasilo s jeho dočasným uvolněním ze služby a že pro výpravu zakoupila parní jachtu Fox. Tato jachta byla pro účely plavby v polárním moři upravena v loděnicích, které ji vyrobily, tedy Messrs. Hall & Co. v Aberdeenu.
Britská vláda podpořila expedici dodáním zásob potravin, zbraní, střelného prachu a dalšího vybavení pro plavbu v arktických mořích. Královská společnost (britská Akademie věd) přispěla vědeckým vybavením na měření zemského magnetismu.
30. června, tedy den před vyplutím, navštívila loď Jane Franklinová. Při této příležitosti předala veliteli výpravy McClintockovi psané instrukce, které byly otevřeny až po vyplutí Foxe.
Cíl expedice
Jediné psané instrukce pro výpravu pocházejí od Jane Franklinové z 29. června 1857. Jako hlavní cíl je vytyčena záchrana jakýchkoli případných přeživších účastníků expedice (v té době se nedalo vyloučit, že někteří členové Franklinovy výpravy mohou přežívat například u Eskymáků). Další prioritou mělo být objevení "nevýslovně vzácných dokumentů expedice, veřejných i soukromých, a osobních památek po mém manželovi a jeho druzích". Třetím cílem bylo potvrdit, zda Franklinova expedice skutečně jako první objevila Severozápadní průjezd, jak naznačovaly zprávy, které přivezl Dr. Rae.
Členové posádky Foxe
Průběh expedice
Informační zdroje
- McClintock Arctic Expedition - Článek o McClintockově výpravě v anglické Wikipedii (revize 14.7.2013)
- Francis Leopold McClintock - Článek o McClintockovi v anglické Wikipedii (revize 4.7.2013)
- Fox (ship) - Článek o McClintockově lodi Fox v anglické Wikipedii (revize 4.7.2013)
- Francis L. M'Clintock: The voyage of the "Fox" in Arctic seas: a narrative of the discovery of the fate of Sir John Franklin and his companions (1860)