Podpořit provoz tohoto webu můžete zakoupením "kafe" na Buy Me a Coffee. Náklady na doménu a webhosting činí ročně 1385 CZK

×

Chcete něco opravit, upravit či doplnit? Po registraci a přihlášení můžete tuto stránku sami editovat!

×

 Akce

James Fitzjames

Z Franklinova expedice

Verze z 14. 8. 2016, 20:21, kterou vytvořil Radouch (diskuse | příspěvky) (→‎Námořní kariéra: další rozšíření - co to sakra blbe s editačními konflikty?)
Reprodukce daguerrotypie Jamese Fitzjamese, pořízená pravděpodobně na palubě Erebu

James Fitzjames (27. července 1813 – 1848?) velel lodi Erebus na poslední Franklinově výpravě.

Životopis

James Fitzjames se narodil 27. července 1813 jako nemanželský syn britského diplomata Sira Jamese Gambiera a neznámé matky. Při křtu 24. února 1815 jako jeho rodiče vystupovali osoby s falešnými jmény James Fitzjames a Ann Fitzjames – není známo, zda šlo o jeho skutečné rodiče či ho ke křtu doprovodil někdo jiný.

Od útlého dětství Fitzjamese vychovávali reverend Robert Coningham a jeho žena Louisa rozená Capperová. Vlastní syn tohoto páru, William Coningham (narozen 1815) byl pro Jamese jako bratr.

Oběma mladíkům se v rodině Coninghamových dostalo výborného vzdělání.

Jeho vlastní otec James Gambier, který měl se svou manželkou 15 dětí, zemřel v roce 1844.

James Fitzjames se neoženil a není známo, že by zanechal nějaké potomky.[1], [2]

Námořní kariéra

Vstoupil do služeb Královského námořnictva v 25. srpna 1825 jako dobrovolník 2. třídy na lodi Pyramus kapitána Roberta Gambiera. [3] Je příznačné, že v jeho "oficiálním životopise" v Naval Biographical Dictionary, který je založen na Fitzjamesových odpovědích na dotazník, je uvedeno, že na palubu této lodi byl přijat jako dobrovolník 1. třídy. James Fitzjames byl nesporně velmi ctižádostivý a od útlého věku dokázal bojovat s nepřízní osudu i svým nelegitimním původem často rovněž nelegitimními prostředky včetně zkreslování informací.

Robert Gambier byl jeho rodný strýc a právě na jeho doporučení povolil John Barrow 1. července 1825 přijetí Fitzjamese jako dobrovolníka do řad Royal Navy. Gambiera v červenci 1826 vystřídal George Rose Sartorius, který Fitzjamese 1. července 1828 povýšil na dobrovolníka 1. třídy. [4]. 15. září téhož roku jeho služba na Pyramu skončila.

Ještě předtím, 19. února 1828, se Fitzjames poprvé setkal s jednou z budoucích lodí Franklinovy expedice, Terrorem. Ten ztroskotal u Villanova de Melfontes v Portugalsku. Fitzjames byl s brigou Lyra vyslán Terroru, uvízlému na písku mezi skalami, na pomoc. [5]

Od roku 1830 sloužil na HMS St. Vincent jako kadet a zde také složil 16. listopadu 1833 poručickou zkoušku.

V letech 1834-37 se účastnil eufratské expedice plukovníka Chesney v hodnosti mate (podporučík).

19. ledna 1838 byl povýšen na poručíka. V roce 1842 se vyznamenal v První opiové válce proti Číně a 23. prosince 1842 byl povýšen na komandéra.

V této hodnosti odplul ve funkci kapitána Erebu jako třetí muž ve velení Franklinovy expedice. V nepřítomnosti byl 31. prosince 1845 britskou Admiralitou povýšen na kapitána. [6]

Osudy během expedice a dochované památky

James Fitzjames se stal členem posádky Erebu 4. března 1845, hned druhý den po veliteli expedice Johnu Franklinovi a kapitánovi Terroru Francisi Crozierovi.[7]

Ačkoli byl až třetím mužem ve velení po výše zmíněných dvou, měl na starosti výběr důstojníků expedice a byl rovněž jakýmsi "vedoucím výzkumu" zemského magnetismu [8]. Obě tyto úlohy by měl za normálních okolností na starosti patrně velitel Terroru Francis Crozier, který byl dokonce za své zásluhy o výzkum zemského magnetismu zvolen členem Královské společnosti[9]. Podle dopisů odeslaných z Disko Bay se zdá, že ze strany Croziera bylo ve vztahu k Fitzjamesovi jisté napětí. Nevíme ale nic o tom, jak se jejich vztahy vyvíjely po odplutí z Disko Bay a zejména poté, co se Crozier po Franklinově smrti stal velitelem celé expedice.

James Fitzjames je autorem zřejmě nejpodrobnějšího popisu plavby lodí Franklinovy expedice z Anglie do Grónska, kterou vylíčil v dopisech Elizabeth Coninghamové rozené Meyrickové, manželce svého de facto adoptivního bratra Williama Coninghama. Ty byly odeslány ze zátoky Disko a s několikaletým odstupem publikovány (první a druhá část) v Nautical Magazine, svazek 21). Rozsáhlé výňatky z tohoto de facto deníku jsou použity v článku Plavba z Anglie do Disko Bay.

Je rovněž uváděn jako nejpravděpodobější autor, resp. pisatel všech "oficiálních" zpráv, které se podařilo nalézt: počínaje první z 30. června 1845 (tedy ještě během plavby do Grónska)[10] a obou zpráv nalezených na Ostrově krále Viléma[11], [12], [13].

Z nich víme, že ještě 25. dubna 1848 byl Fitzjames naživu, byl stále (titulárním, loď před 3 dny opustil) kapitánem Erebu a druhým mužem ve velení. Na toto místo zjevně postoupil po smrti Johna Franklina 11. června 1847.

Památníky a geografická pojmenování

Související stránky

Další odkazy

Zdroje a poznámky

  1. ↑ English Wikipedia, heslo James Fitzjames
  2. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010)
  3. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), s. 30
  4. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), ss. 32-33
  5. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), s. 33
  6. ↑ https://en.wikisource.org/wiki/A_Naval_Biographical_Dictionary
  7. ↑ Richard J. Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), ss. 28 a 30
  8. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/James_Fitzjames#The_Franklin_Expedition
  9. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Crozier#Antarctic_exploration
  10. ↑ Richard J. Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), s. 60
  11. ↑ Richard J. Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), s. 129
  12. ↑ Richard J. Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), s. 160
  13. ↑ Russell Potter: The Victory Point Record
Citováno z „https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/index.php?title=James_Fitzjames&oldid=1615“