McClintockova výprava (1857-59)
Z Franklinova expedice
Výprava na lodi Fox, které v letech 1857 až 1859 velel kapitán Francis Leopold McClintock, přinesla nejvýznamnější poznatky o osudech Franklinovy expedice po odplutí z Beecheyho ostrova. Získala další eskymácká svědectví, na Ostrově krále Viléma objevila řadu hmotných pozůstatků po Franklinově expedici a především získala jedinou písemnou zprávu (resp. zprávy) o osudech Franklinovy expedice.
Příprava expedice
V dubnu 1857 britská vláda odmítla další pátrání po Franklinové výpravě, které požadovala lady Franklinová a řada osobností britského veřejného života, s tím, že již není naděje na záchranu kohokoli z jejích účastníků živého a tudíž je zbytečné riskovat životy členů případných dalších výprav. [1] Jane Franklinová se následně rozhodla vyslat další výpravu na vlastní náklady.
Její rozhodnutí finančně podpořila řada dalších osobností. [2] 18. dubna 1857 nabídla velení výpravy Francisi Leopoldu McClintockovi. Ten přijal a 23. dubna mu lady Franklinová oznámila, že britské Královské námořnictvo souhlasilo s jeho dočasným uvolněním ze služby a že pro výpravu zakoupila parní jachtu Fox. Tato jachta byla pro účely plavby v polárním moři upravena v loděnicích, které ji vyrobily, tedy Messrs. Hall & Co. v Aberdeenu.
Britská vláda podpořila expedici dodáním zásob potravin, zbraní, střelného prachu a dalšího vybavení pro plavbu v arktických mořích. Královská společnost (britská Akademie věd) přispěla vědeckým vybavením na měření zemského magnetismu.
30. června, tedy den před vyplutím, navštívila loď Jane Franklinová. Při této příležitosti předala veliteli výpravy McClintockovi psané instrukce, které byly otevřeny až po vyplutí Foxe.
Cíl expedice
Jediné psané instrukce pro výpravu pocházejí od Jane Franklinové z 29. června 1857. Jako hlavní cíl je vytyčena záchrana jakýchkoli případných přeživších účastníků expedice (v té době se nedalo vyloučit, že někteří členové Franklinovy výpravy mohou přežívat například u Eskymáků). Další prioritou mělo být objevení "nevýslovně vzácných dokumentů expedice, veřejných i soukromých, a osobních památek po mém manželovi a jeho druzích". Třetím cílem bylo potvrdit, zda Franklinova expedice skutečně jako první objevila Severozápadní průjezd, jak naznačovaly zprávy, které přivezl Dr. Rae.
Členové posádky Foxe
Průběh expedice
1857
Jachta Fox vyplula z Aberdeenu 1. července 1857. [3] Hned po vyplutí loď narazila na břeh a Podle hned po vyplutí narazila na břeh a 2. července píše McClintock lady Franklinové, že na místě zanechali vrchního palubního mistra (chief quartemaster), což podle Clintocka "není žádná ztráta". [4]
20. července zakotvila v Grónsku v osadě Frederickshaab, odkud byl domů odeslán jeden Clintockem nejmenovaný nemocný člen posádky [5] (podle knihy "The Arctic Fox: Francis Leopold-McClintock, Discoverer of the Fate of Franklin" od Davida Murphyho to byl Michael Lewis). [6] Během další plavby podél grónského pobřeží navštívili také osady Moravských bratří, kteří v Grónsku působili od roku 1721. Počátkem srpna posádku Foxe doplnil eskymácký psovod Anton Christian.
V srpnu 1857 Fox uvízl v ledu v Mellvilově zátoce na severozápadním pobřeží Grónska. 2. prosince 1857 utrpěl vrchní topič Robert Scott úraz při pádu do podpalubí, na jehož následky zemřel 4. prosince. Tentýž den byl pohřben do moře.
Informační zdroje
McClintock Arctic Expedition - Článek o McClintockově výpravě v anglické Wikipedii (revize 14.7.2013)- Francis Leopold McClintock - Článek o McClintockovi v anglické Wikipedii (revize 4.7.2013)
- Fox (ship) - Článek o McClintockově lodi Fox v anglické Wikipedii (revize 4.7.2013)
- Francis L. M'Clintock: The voyage of the "Fox" in Arctic seas: a narrative of the discovery of the fate of Sir John Franklin and his companions (1860)
- David Murphy: The_Arctic_Fox:_Francis_Leopold-McClintock,_Discoverer_of_the_Fate_of_Franklin (2004)
