Pátrání po Franklinově expedici

NA ČLÁNKU SE PRACUJE

Pátrání po Franklinově expedici pokrývá období od roku 1847, kdy se objevují první obavy o její osud a jsou formulovány první plány pátrání, až do současnosti. Zatímco zpočátku je cílem zachránit účastníky expedice, postupně se důraz přesouvá na hledání deníků expedice, lodí, tělesných pozůstatků a dalších artefaktů, které by mohly zodpovědět dosud nejasné příčiny její zkázy.

Upozornění: pojem "pátrání po Franklinově expedici" je samozřejmě mnohem širší, než jak ho nyní pojímá tato stránka, a zahrnuje v podstatě veškerou činnost v tomto směru včetně aktivit, jejichž aktéři nikdy nenavštívili Arktidu (vzpomeňme např. lady Franklinovou a její neúnavný boj za další a další pátrání po jejím manželovi). Do budoucna lze proto počítat s oddělením níže uvedeného seznamu expedic do samostatné stránky, zatímco zde bude uveden širší přehled všech možných aktivit směřujících k objasnění osudu Franklinovy expedice.

Komplikovanost pátrání

Pokusy o nalezení a záchranu Franklinovy expedice negativně ovlivnily zejména dva faktory:

Neexistoval žádný nouzový plán, žádná domluva, kde v případě neúspěchu (uvíznutí, ztroskotání) budou Franklinovi muži hledat záchranu. Neexistence takového plánu samozřejmě limitovala i rozhodování velitelů samotné expedice.
V rozporu minimálně s duchem, ne-li přímo literou instrukcí od Admirality nezanechala Franklinova výprava během prvních dvou let trvání expedice žádné zprávy o svém dosavadním postupu, stavu expedice a dalších úmyslech (resp. takové zprávy přes veškeré úsilí nebyly nalezeny). Dlouhou dobu se tak např. předpokládalo, že expedice z prvního zimoviště na Beecheyho ostrově odplula Wellingtonovým kanálem na sever (ve skutečnosti expedice pokračovala na západ a pak na jih).

Klasifikace expedic

Pokusů nalézt Franklinovu expedici či její pozůstatky bylo mnoho desítek a samotné jejich počítání a klasifikace je předmětem odborného článku ^[1]. Vzhledem k tomu, že následující text je z velké části založen na tomto článku, není článek dále výslovně citován, pokud to není nutné pro rozlišení použitých zdrojů.

V seznamu expedic na této stránce se omezíme na expedice či jiná pátrání v terénu (nepočítáme tedy nerealizované plány, analýzy archivních dokumentů či v moderní době například satelitních snímků, případně "výpravy" spiritistických médií apod.).

Počet expedic

Paradoxně asi největší problém zde představuje definice samotného pojmu expedice (výprava). Záchranné expedice často sestávaly z mnoha lodí (až pěti v případě Belcherovy expedice), které se v některých případech plánovaně či neplánovaně na kratší či delší dobu rozdělily, nebo naopak více či méně náhodně setkaly a přezimovaly spolu ve stejné oblasti. Expedicím byly také z Anglie dopravovány zásoby dalšími loděmi (jde o samostatné zásobovací expedice?). V některých případech byly plavby či pozemní výpravy "víceúčelové" a pátrání po Franklinovi bylo jen jedním z cílů (vedle lovu velryb či geografického průzkumu).

Naší ambicí tedy nebude dojít k přesnému součtu expedic (toto číslo se mimochodem podle výše citovaného článku W. G. Rosse pohybuje u různých autorů od 17 do více než 70...), ale přinést jejich přehled založený na Rossově článku, ale rozšířený i o hledačské expedice (viz dále).

Typy expedic

Z časového hlediska můžeme v souladu s W. G. Rossem expedice pátrající po osudu Franklinovy výpravy rozdělit na záchranné (v originále článku search expeditions) a hledačské. Zatímco záchranné expedice si kladly za hlavní cíl záchranu členů výpravy, hledačské expedice již věděly, že nikdo nepřežil, a šlo jim pouze o objasnění osudu expedice. Hranice je pochopitelně neostrá a sporná: je málo pravděpodobné, že McClintock v roce 1857 doufal v záchranu některého z Franklinových mužů, ač to teoreticky nebylo vyloučeno; naopak Hall v roce 1860 v takovou možnost rozhodně věřil.

Pro účely této stránky budeme za poslední expedici "záchranného" období považovat McClintockovu (1857-59).

Z hlediska použitých dopravních prostředků jsou expedice rozděleny na námořní a pozemní. I tato klasifikace je problematická, protože pozemní výpravy mohly zahrnovat plavbu na člunech a námořní expedice v mnoha případech vysílaly saňové výpravy, nebo se dokonce celá posádka lodi zachránila pěším pochodem po ledu. Pozemní výprava tedy znamená, že se do oblasti pátrání přesunula ze strany americké pevniny (a pochopitelně neměla k dispozici lodě, nejvýše čluny).

Z hlediska účelu expedice jsou (záchranné; k hledačským se dostaneme později) expedice rozděleny na pátrací, zásobovací, pomocné (v tomto případě jde o záchranu záchranných expedic) a víceúčelové. Na rozdíl od W. G. Rosse zde není zvláštní kolonka pro zrušené expedice (během jejich průběhu); toto je uvedeno v poznámce.

Seznam záchranných expedic

Řazení je chronologické s tím, že u každé výpravy či jiného pátrání je vyznačen jeho charakter (pozemní, lodní).