William Coppin: Porovnání verzí

Verze z 16. 7. 2022, 22:10

Šablona:InfoboxOsoba William Coppin (9. října 1805 – 17. dubna 1895) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce 1850 informoval lady Franklinovou o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.

Životopis

William Coppin se narodil v přístavním městě Kinsale v hrabství Corke na jihu Irska.

Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě St. John v kanadské provincii Nový Brunšvik. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.

V roce 1831 se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do Londonderry (dnes druhé největší město Severního Irska, běžně zvané Derry). Poté velí osobním lodím, plavícím se z Derry do Filadelfie (USA) a do Liverpoolu.

V roce 1839 kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, City of Derry, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z Liverpoolu do indického Madrásu (104 dní). V roce 1840 začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. Coppin tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.

V červenci 1842 spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a jednu z prvních, které byly poháněny lodním šroubem^[1], Great Northern. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale Coppin pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.

Coppin se následně vedle stavby menších parních lodí (jednou z nich byl kolesový parník Lady Franklin) věnoval (od roku 1846) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku 1873, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.

Mezi lety 1857 a 1881 si nechal patentovat nejméně 10 vynálezů.

Gerald Hasson, který sepsal historii loděnic v Derry ^[2], napsal o jeho povaze: Byl to muž plný nápadů, sršící energií a sebedůvěrou hraničící s arogancí.^[3] ^[4] ^[5]

Coppinova rodina

William Coppin měl se svou manželkou Dorou (? — 11.9.1866) 6 dětí: Johna (1836? – 1901), Anne (1840? – ?), Doru (1844? – ?), Luisu (7.9.1845 – 27.5.1849), Williama (1848? – ?) a Harrietu (1857 – 11.4.1859). ^[6], ^[7], ^[8]

V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová Harriet Smithová^[9], sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. ^[10]

Dcera Luisa, přezdívaná v rodině Weesy, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (gastric fever), možná na břišní tyfus.

Coppin a Franklinova výprava

Podle knihy Josepha Henry Skewese Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate z roku 1889 měl Coppin v roce 1850 informovat lady Franklinovou o "zjevení", kterým měla zesnulá Weesy sdělit své sestře Anně polohu Franklinovy výpravy. Coppin se měl podle téže knihy i jinak angažovat v pátrání po Franklinově expedici, mj. přispět na výstroj francouzského poručíka Josepha René Bellota (a následně na jeho pomník v Greenwichi) a pomoci vybrat Leopolda McClintocka jako velitele výpravy, která pozůstatky Franklinovy expedice skutečně na udaném místě nalezla.

Leopold McClintock rázně odmítl tvrzení, že "Zjevení" z Londonderry ovlivnilo Jane Franklinovou, pokud jde o oblast pátrání po Franklinově výpravě. Zdá se však, že i když Skewesova verze je značně přehnaná a podstatně zkreslená (zejména pokud jde o správnost lokalizace Franklinovy výpravy ve "Zjevení"), jádro příběhu (v tom smyslu, že "Zjevení" ovlivnilo pátrání po Franklinovi a Jane Franklinová ho brala vážně) je pravdivé. Sophia Cracroftová, neteř Johna Franklina a celoživotní spolupracovnice a přítelkyně v té době již zesnulé Jane Franklinové a McClintock patrně snažili celý případ ututlat.

Související stránky

Externí odkazy

Captain William Coppin. Neptun's brightest star
Annesley Maley, Mary McLaughlin. The Foyle Civic Trust, 1.1.1992
Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Williamu Coppinovi (odkaz vede na PDF).
Coppin, Louisa
Ralph Lloyd-Jones. Oxford Dictionary of National Biography, 23.9.2004
Základní informace o zesnulé dceři Williama Coppina a jejím údajném zjevení (placený přístup).
NorthWest: Rise and fall of a powerful captain of industry
John Thompson. Belfast Telegraph, 4.7.2008
Stručný životopis Williama Coppina.
The Londonderry Vision
Russell Potter. Visions of the North, 17.4.2009
Základní informace o záhrobním poselství Coppinova dítěte.
The Londonderry Vision, Redux
Russell Potter. Visions of the North, 7.6.2012
Další informace o poselství z Londonderry.
The Writing on the Wall
Russell Potter. Visions of the North, 24.6.2012
Jak přesně znělo poselství z Londonderry.
The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right)
Peter Carney. Erebus & Terror Files, 24.6.2012
Jiný pohled na poselství z Londonderry včetně dalších informačních zdrojů.
William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor
Kate Newmann. Dictionary of Ulster Biography

Zdroje a poznámky

[1] Foyle Port – History of the Port

[2] Thunder and Clatter: History of Shipbuilding in Derry, 1997

[3] Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010

[4] William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor

[5] Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.

[6] Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004

[7] Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004

[8] Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.

[9] J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), s. 312

[10] Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''William Coppin''' (<span class="text-date">1805 – 17. dubna 1895</span>) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce <span class="text-date">1850</span> informoval [[Jane Franklinová|lady Franklinovou]] o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.
+<div class="row">
+  <div class="small-12 large-8 columns">
+<!-- Hlavní sloupec -->
+{{InfoboxOsoba|jmeno=William Coppin|narodnost=Irská|datumNarozeni=9. října 1805|mistoNarozeni=Kinsale (Irsko)|datumUmrti=17. dubna 1895 |mistoUmrti=Derry (Irsko)|pohrben=|kariera=Obchodní kapitán, stavitel lodí, majitel Skiptonových loděnic v Londonderry|pribuzni=Louisa (Weesy) Coppinová  (dcera)<br>Anne Coppinová (dcera)<br>Harriet Smithová (švagrová)}}
+'''William Coppin''' (<span class="text-date">9. října 1805 – 17. dubna 1895</span>) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce <span class="text-date">1850</span> informoval <span class="name-person">[[Jane Franklinová|lady Franklinovou]]</span> o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.
 ==Životopis==
@@ Řádek 6: / Řádek 10: @@
 Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě <span class="name-place">[https://en.wikipedia.org/wiki/Saint_John,_New_Brunswick St. John]</span> v kanadské provincii <span class="name-place">Nový Brunšvik</span>. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.
-V roce <span class="text-date">1831</span> se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Londonderry Londonderry]</span> (dnes druhé největší město, běžně zvané <span class="name-place">Derry</span>). Poté velí osobním lodím, plavícím se z <span class="name-place">Derry</span> do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfie Filadelfie (USA)]</span> a do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liverpool Liverpoolu]</span>.
+V roce <span class="text-date">1831</span> se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Londonderry Londonderry]</span> (dnes druhé největší město <span class="name-place">Severního Irska</span>, běžně zvané <span class="name-place">Derry</span>). Poté velí osobním lodím, plavícím se z <span class="name-place">Derry</span> do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfie Filadelfie (USA)]</span> a do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liverpool Liverpoolu]</span>.
 V roce <span class="text-date">1839</span> kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, <span class="name-ship">City of Derry</span>, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z <span class="name-place">Liverpoolu</span> do indického <span class="name-place">Madrásu</span> (104 dní). V roce <span class="text-date">1840</span> začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. <span class="name-person">Coppin</span> tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.
-V <span class="text-date">červenci 1842</span> spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a první poháněnou lodním šroubem<ref>[http://www.londonderryport.com/history-of-the-Port Foyle Port – History of the Port]</ref>, <span class="name-ship">Great Northern</span>. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale <span class="name-person">Coppin</span> pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.
+V <span class="text-date">červenci 1842</span> spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a jednu z prvních, které byly poháněny lodním šroubem<ref>[http://www.londonderryport.com/history-of-the-Port Foyle Port – History of the Port]</ref>, <span class="name-ship">Great Northern</span>. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale <span class="name-person">Coppin</span> pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.
-<span class="name-person">Coppin</span> se následně vedle stavby menších parních lodí věnoval (od roku <span class="text-date">1846</span>) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku <span class="text-date">1873</span>, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.
+<span class="name-person">Coppin</span> se následně vedle stavby menších parních lodí (jednou z nich byl kolesový parník <span class="name-ship">Lady Franklin</span>) věnoval (od roku <span class="text-date">1846</span>) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku <span class="text-date">1873</span>, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.
 Mezi lety <span class="text-date">1857</span> a <span class="text-date">1881</span> si nechal patentovat nejméně 10 vynálezů.
 <span class="name-person">Gerald Hasson</span>, který sepsal historii loděnic v <span class="name-place">Derry</span> <ref>[https://www.amazon.com/Thunder-Clatter-History-Shipbuilding-Derry/dp/0946451389 Thunder and Clatter: History of Shipbuilding in Derry, 1997]</ref>, napsal o jeho povaze: <q>Byl to muž plný nápadů, sršící energií a sebedůvěrou hraničící s arogancí.</q><ref>[https://www.derryjournal.com/news/business/captain-william-coppin-1805-1895-engineering-entrepreneur-1-2359896 Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010]</ref>
-<ref>[http://www.newulsterbiography.co.uk/index.php/home/viewPerson/297 William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor]</ref>
+<ref>[http://www.newulsterbiography.co.uk/index.php/home/viewPerson/297 William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor]</ref> <ref>[http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.]</ref>
 ==Coppinova rodina==
-<span class="name-person">William Coppin</span> měl se svou manželkou <span class="name-person">Dorou</span> (<span class="text-date">? — 11.9.1866</span>) 6 dětí: <span class="name-person">Johna</span> (<span class="text-date">1836? – 1901</span>), <span class="name-person">Anne</span> (<span class="text-date">1840? – ?</span>), <span class="name-person">Doru</span> (<span class="text-date">1844? – ?</span>), <span class="name-person">Luisu</span> (<span class="text-date">7.9.1845 – 27.5.1849</span>), <span class="name-person">Williama</span> (1848? – ?) a <span class="name-person">Harrietu</span> (<span class="text-date">1857 – 11.4.1859</span>). <ref>[https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[https://doi.org/10.1093/ref:odnb/58880 Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.]</ref>
+<span class="name-person">William Coppin</span> měl se svou manželkou <span class="name-person">Dorou</span> (<span class="text-date">? — 11.9.1866</span>) 6 dětí: <span class="name-person">Johna</span> (<span class="text-date">1836? – 1901</span>), <span class="name-person">Anne</span> (<span class="text-date">1840? – ?</span>), <span class="name-person">Doru</span> (<span class="text-date">1844? – ?</span>), <span class="name-person">Luisu</span> (<span class="text-date">7.9.1845 – 27.5.1849</span>), <span class="name-person">Williama</span> (<span class="text-date">1848? – ?</span>) a <span class="name-person">Harrietu</span> (<span class="text-date">1857 – 11.4.1859</span>). <ref>[https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[https://doi.org/10.1093/ref:odnb/58880 Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.]</ref>
-V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová, sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. <ref>[https://archive.org/details/cihm_33246 Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71]</ref>
+V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová <span class="name-person">Harriet Smithová</span><ref>[http://archive.org/stream/cihm_33246#page/n343/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), s. 312]</ref>, sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. <ref>[https://archive.org/details/cihm_33246 Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71]</ref>
 Dcera <span class="name-person">Luisa</span>, přezdívaná v rodině <span class="name-person">Weesy</span>, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (<q><span lang="en">gastric fever</span></q>), možná na [https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99i%C5%A1n%C3%AD_tyfus břišní tyfus].
-=="Zjevení" polohy Franklinovy výpravy==
+==Coppin a Franklinova výprava==
-==Související stránky==
+Podle knihy <span class="name-person">Josepha Henry Skewese</span> [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]] z roku <span class="text-date">1889</span> měl <span class="name-person">Coppin</span> v roce <span class="text-date">1850</span> informovat [[Jane Franklinová|lady Franklinovou]] o "zjevení", kterým měla zesnulá <span class="name-person">Weesy</span> sdělit své sestře <span class="name-person">Anně</span> polohu Franklinovy výpravy. Coppin se měl podle téže knihy i jinak angažovat v pátrání po Franklinově expedici, mj. přispět na výstroj francouzského poručíka <span class="name-person">[[Joseph René Bellot|Josepha René Bellota]]</span> (a následně na jeho pomník v <span class="name-place">Greenwichi</span>) a pomoci vybrat <span class="name-person">[[Leopold McClintock|Leopolda McClintocka]]</span> jako velitele výpravy, která pozůstatky Franklinovy expedice skutečně na udaném místě nalezla.
-* [[Role jasnovidců a médií v pátrání po Franklinově expedici‎‎]]
-* Joseph Henry Skewes: [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]]
-==Externí odkazy==
+<span class="name-person">[[Leopold McClintock]]</span> rázně odmítl tvrzení, že [["Zjevení" z Londonderry]] ovlivnilo <span class="name-person">Jane Franklinovou</span>, pokud jde o oblast pátrání po Franklinově výpravě. Zdá se však, že i když Skewesova verze je značně přehnaná a podstatně zkreslená (zejména pokud jde o správnost lokalizace Franklinovy výpravy ve "Zjevení"), jádro příběhu (v tom smyslu, že "Zjevení" ovlivnilo pátrání po <span class="name-person">Franklinovi</span> a <span class="name-person">Jane Franklinová</span> ho brala vážně) je pravdivé. <span class="name-person">[[Sophia Cracroftová]]</span>, neteř <span class="name-person">[[John Franklin|Johna Franklina]]</span> a celoživotní spolupracovnice a přítelkyně v té době již zesnulé <span class="name-person">Jane Franklinové</span> a <span class="name-person">McClintock</span> patrně snažili celý případ ututlat.
+<!-- Konec Hlavní sloupec -->
+  </div>
+  <div class="small-12 large-4 columns right-column">
+<!-- Pravý sloupec -->
+==<small>Související stránky</small>==
+<div class="related-pages">
+* [["Zjevení" z Londonderry‎‎]]
+* Joseph Henry Skewes: [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]]
+</div>
+{{Šablona:DataLinksPage}}
+<!--
+==<small>Externí odkazy</small>==
 {{Infozdroj|uk|http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf|Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star. The Foyle Civic Trust 1992.|Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Coppinovi|28.12.2017}}
 {{Infozdroj|uk|http://www.newulsterbiography.co.uk/index.php/home/viewPerson/297|William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor|Portrét Coppina na webu Dictionary of Ulster Biography|26.12.2017}}
@@ Řádek 43: / Řádek 57: @@
 {{Infozdroj|uk|https://visionsnorth.blogspot.com/2012/06/writing-on-wall.html|Russell Potter: The Writing on the Wall, 24.6.2012|Jak přesně znělo poselství z Londonderry|26.12.2017}}
 {{Infozdroj|uk|https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html|Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right), 24.6.2012|Jiný pohled na poselství z Londonderry včetně dalších informačních zdrojů|26.12.2017}}
+-->
+==<small>Zdroje a poznámky</small>==
+<references />
-==Zdroje a poznámky==
+<!-- Konec Pravý sloupec -->
-<references />
+  </div>
+</div>
-[[Kategorie:Osoby]]
+[[Kategorie:Osoby|Coppin,William ]]

William Coppin: Porovnání verzí

Z Franklinova expedice