Známá fakta o osudech expedice po odplutí z Disko Bay

(Varování: velmi pracovní podoba článku, průběžně bude doplňován a upřesňován)

Pro pochopení stavu poznání a zdrojů hypotéz o osudu Franklinovy expedice je důležité si uvědomit, že veškeré naše informace pocházejí z těchto zdrojů:

• Setkání s velrybářskými loděmi nedlouho po odplutí z Disko Bay
• Zprávy v "lahvi" vržené do moře datované 30. července 1845 a podepsané Johnem Franklinem (ověřit zdroj, datum a obsah)
• Pozůstatků po pobytu expedice na Beechyho ostrově (včetně tří hrobů s daty úmrtí)
• Dvou resp. tří zpráv písemných zpráv od expedice datovaných do let 1847 a 1848 (první dvě zprávy z roku 1847 jsou téměř totožné, třetí z roku 1848 je dopsána k jedné ze dvou výše zmíněných zpráv z roku 1847) nalezených na Ostrově krále Viléma.
• Dalších pozůstatků (včetně tělesných) po pobytu expedice na Ostrově krále Viléma.
• Pozůstatků nalezených v zátoce Starvation Cove na Adelaidině poloostrově.
• Vyprávění Eskymáků, kteří se zřejmě s Franklinovou výpravou, případně pozůstatky po ní, setkali.

1845: Od Disko Bay k poslednímu kontaktu s bílou civilizací

Z Disko Bay odplouvají Erebus a Terror 12. července 1845 s celkem 129 muži (upřesnit počty na každé lodi).

Ještě týž rok o nich přišly další zprávy. V britském časopise Bell's Messenger vyšla 3. listopadu 1845 zpráva, kterou 7. března 1846 přetiskuje australský týdeník The Maitland Mercury & Hunter River General Advertiser:

Sir John Franklin's Expedition. Prince of Wales, Davis' Straits.´Melville Bay, 26th July, 1845.-At three p.m., received on board ten of the chief officers of the expedition under the command of Captain Sir John Franklin, of the Terror and Erebus ; both ships' crews were all well, and in remarkably good spirits, expecting to finish the expedition in good time. They were made fast to a large iceberg, with a temporary observatory fixed upon it. They were in latitude 74° 48' N. long. 65° 13'

Expedice sira Johna Franklina. Princ waleský, Davisova úžina, Melvillova zátoka, 26. července 1845.-Ve tři odpoledne jsme přijali na palubě deset důstojníků z expedice pod velením kapitána sira Johna Franklina, lodě Terror a Erebus; posádky obou lodí jsou ve velmi dobrém stavu a v pozoruhodně dobré náladě, očekávajíc dokončení expedice v dobrém čase. Jsou přivázány velkém ledovci, na kterém zřídily dočasnou observatoř. Nacházely se v severní zeměpisné šířce 74° 48' a zeměpisné délce 65° 13'.

Princ of Wales (Princ waleský) byla velrybářská loď pod velením kapitána Dannetta.

Poloha lodí, udávaná kapitánem Dannettem, na Google maps

Za posledního bělocha, který hovořil s členy Franklinovy expedice (patrně v posledních dnech července 1845), bývá považován kapitán velrybářské lodi Enterprise Robert Martin. Podle jeho svědectví mu Franklin sdělil, že expedice má zásoby na 5 let a v případě potřeby s nimi mohou vydržet i 7 let. Nevynechají prý žádnou příležitost lovit ptáky a cokoli jiného vhodného, aby doplnily své zásoby, a mají pro tento účel dost střelného prachu a nábojů.

V některých textech se objevuje zmínka o vzkazu od Franklinovy expedice vyloveném u pobřeží Grónska a pocházejícím z července 1845 - bližší informace se mi zatím zjistit nepodařilo (a ani dohledat přesnou citaci oněch zmínek).

1845-46: Wellingtonův kanál a přezimování na Beechyho ostrově

Osudy expedice po vyplutí z Disko Bay popisuje zpráva na Ostrově krále Viléma (z května 1847) touto větou:

"Přezimování 1846-7 na Beechyho ostrově v zeměpisné šířce 74°43'28"S délce 91°39'15"Z po proplutí Wellingtonovým kanálem po zeměpisnou šířku 77° a návratu po západní straně Cornwallisova ostrova"

Udávaná poloha Franklinova zimoviště na Beechyho ostrově zobrazená na Google maps

Tato stručná zpráva obsahuje zásadní chybu v datu: expedice na Beechyho ostrově nemohla přezimovat v zimě 1846-47, protože podle pozdější zprávy měla být uvězněna v ledu poblíž Ostrova krále Viléma od 12. září 1846.

Plavba lodí během léta 1845

Pravděpodobnou cestu lodí Erebus a Terror během arktického léta roku 1845 ukazuje modrá čárkovaná a fialová plná čára na mapce na Wikimedia Commons, kde 1 je výše zmiňovaný Cornwallisův ostrov.

Předpokládá se, že cesta na jihozápad, mezi Ostrovem prince waleského a Somersetem, byla v té době zablokovaná ledem, takže expedice zvolila náhradní, severozápadní variantu (před plavbou na západ byl v instrukcích britské admirality výslovně varován) .

Žádný písemný vzkaz

Jediné písemné zprávy po Franklinově výpravě, nalezené na Beechyho ostrově, jsou nápisy na náhrobních kamenech tří mužů z expedice (viz níže). Přes usilovné pátrání nebyl nalezen žádný písemný záznam, žádný vzkaz budoucím badatelům či eventuálním zachráncům, kam expedice hodlá dále namířit.

Hmotné pozůstatky

Po Franklinově expedici na Beechyho ostrově zůstala řada hmotných pozůstatků - vedle již zmíněných hrobů zbytky staveb, stopy skluznic saní, ohniště a obaly od konzerv.

Převzato z knihy Sherard Osborn: Career, Last Voyage, and Fate of Captain Sir John Franklin, London 1860.

Překlad vysvětlivek:

1,2 - Ships / Lodě

3 - Store / Skladiště

4 - Graves and Forge / Hroby a kovárna

5 - Washing Place / Místo pro umývaní

6, 10, 12 - Shooting Gallery / Střelnice (prostřílené plechovky)

7 - Garden / Zahrada

8 - Cairn / Mohyla

9 - Sledge Marks / Stopy saní

11 - Cairns / Mohyly

Tři hroby

Na Beechyho ostrově byly nalezeny hroby dvou členů posádky lodi Erebus a jednoho muže z lodi Terror .

Pro přesnost: jaksi automaticky se předpokládá, že to jsou první mrtví z expedice a jediní během přezimování na tomto ostrově v zimě 1845/46. Zdůrazněme ale, že nikdy nebyla nalezena žádná zpráva, která by ztráty expedice v této době blíže upřesňovala. Nevíme tedy s jistotou, zda někdo nezemřel již dříve, např. během plavby Wellingtonovým průlivem, a nebyl pohřben do moře či na některém jiném ostrově cestou.

John Torrington

Sacred to the memory of John Torrington, who departed this life January 1st, A.D.1846, on board of HM ship Terror, aged 20 years

John Torrington byl vrchní topič na Terroru a nápis na jeho hrobě v češtině ve volném překladu zní:

Věnováno památce Johna Torringona, který opustil tento svět 1. ledna l. p. 1846, na palubě lodi Jeho Veličenstva Terroru, stár 20 let.

John Hartnell

Sacred to the memory of John Hartnell, AB, of HMS Erebus, died January 4th, 1846, aged twenty-five years. “Thus saith the Lord of Hosts, consider your ways.” Haggai, I, 7

William Braine

Sacred to the memory of William Braine, RM of HMS Erebus, died April 3rd, 1846, aged thirty-two years. “Choose ye this day whom you will serve”, Joshua xxiv, 15

1846-47: Uvíznutí v ledu a první zpráva

Uvedeno ve zprávě z roku 1847 na Ostrově krále Viléma.

1847-48: Smrt velitele, opuštění lodí a druhá zpráva

Písemné zprávy

Text, překlad, chyba v letopočtu, kde je druhá zpráva?

1848-?: Umírání cestou na jih

Tělesné a jiné pozůstatky