McClintockova výprava (1857-59)

Výprava na lodi Fox, které v letech 1857 až 1859 velel kapitán Francis Leopold McClintock, přinesla nejvýznamnější poznatky o osudech Franklinovy expedice po odplutí z Beecheyho ostrova. Získala další eskymácká svědectví, na Ostrově krále Viléma objevila řadu hmotných pozůstatků po Franklinově expedici a především získala jedinou písemnou zprávu (resp. zprávy) o osudech Franklinovy expedice.

Příprava expedice

V dubnu 1857 britská vláda odmítla další pátrání po Franklinové výpravě, které požadovala lady Franklinová a řada osobností britského veřejného života, s tím, že již není naděje na záchranu kohokoli z jejích účastníků živého a tudíž je zbytečné riskovat životy členů případných dalších výprav. Jane Franklinová se následně rozhodla vyslat další výpravu na vlastní náklady.

Její rozhodnutí finančně podpořila řada dalších osobností. 18. dubna 1857 nabídla velení výpravy Francisi Leopoldu McClintockovi. Ten přijal a 23. dubna mu lady Franklinová oznámila, že britské Královské námořnictvo souhlasilo s jeho dočasným uvolněním ze služby a že pro výpravu zakoupila parní jachtu Fox. Tato jachta byla pro účely plavby v polárním moři upravena v loděnicích, které ji vyrobily, tedy Messrs. Hall & Co. v Aberdeenu.

Britská vláda podpořila expedici dodáním zásob potravin, zbraní, střelného prachu a dalšího vybavení pro plavbu v arktických mořích. Královská společnost (britská Akademie věd) přispěla vědeckým vybavením na měření zemského magnetismu.

30. června, tedy den před vyplutím, navštívila loď Jane Franklinová. Při této příležitosti předala veliteli výpravy McClintockovi psané instrukce, které byly otevřeny až po vyplutí Foxe.

Cíl expedice

Jediné psané instrukce pro výpravu pocházejí od Jane Franklinové z 29. června 1857. Jako hlavní cíl je vytyčena záchrana jakýchkoli případných přeživších účastníků expedice (v té době se nedalo vyloučit, že někteří členové Franklinovy výpravy mohou přežívat například u Eskymáků). Další prioritou mělo být objevení "nevýslovně vzácných dokumentů expedice, veřejných i soukromých, a osobních památek po mém manželovi a jeho druzích". Třetím cílem bylo potvrdit, zda Franklinova expedice skutečně jako první objevila Severozápadní průjezd, jak naznačovaly zprávy, které přivezl Dr. Rae.

Členové posádky Foxe

Seznam členů posádky lodi Fox je uveden v úvodu McClintockovy knihy. McClintock uvádí , že z 25 členů "naší malé společnosti" jich 17 již mělo zkušenosti s plavbou v Arktidě. Níže uvedený seznam obsahuje ovšem 26 jmen, z toho jsou ovšem dva grónští eskymáci, kteří se k výpravě přidali teprve v Grónsku. V seznamu zřejmě chybí člen výpravy, který byl nemocný odeslán domů z Grónska, tedy Michael Lewis (viz dále). Tím se dostáváme na správný počet 25 (= 26 v seznamy - 2 Eskymáci + 1 nemocný, v seznamu neuvedený) členů výpravy, kteří vypluli z britských ostrovů pátrat po Franklinově výpravě.

Krom toho v seznamu i v počtu 25 členů zřejmě zcela chybí neznámý "chief quartermaster" (vrchní kormidelník), který byl z expedice vyloučen na jejím počátku ještě před odplutím z Británie (W. M. Harvey patrně postoupil na jeho pozici). .

• Francis Leopold McClintock (37) Captain R.N. - kapitán Královského námořnictva velitel expedice

• William Robert Hobson (26) Lieutenant R.N. - poručík Královského námořnictva zástupce velitele

• Allen W. Young (29) Captain, Mercantile Marine - kapitán obchodního loďstva

• David Walker, M.D. (30) Surgeon and Naturalist - chirurg a přírodovědec

• George Brands (?) Engineer - strojník zemřel 6. listopadu 1858 na mrtvici

• Carl Petersen (?) Interpreter - tlumočník '

• Thomas Blackwell (?) Ship's Steward - lodní stevard zemřel 14. června 1859 na kurděje

• W. M. Harvey (?) Chief Quartermaster - vrchní kormidelník '

• Henry Toms (?) Quartermaster - kormidelník '

• Alex. Thompson (?) Quartermaster - kormidelník '

• John Simmonds (?) Botswain's mate - zástupce loďmistra '

• George Edwards (?) Carpenter's Mate - pomocník tesaře '

• Robert Scott (?) Leading Stoker - vrchní topič (zemřel 4. prosince 1857 na následky pádu)

• Thomas Grinstead (?) Sailmaker - plachtář '

• George Hobday (?) Captain of Hold - ? '

• Robert Hajipton (?) A. B. - námořník 1. třídy '

• John A. Haselton (?) A. B. - námořník 1. třídy '

• George Carey (?) A. B. - námořník 1. třídy '

• Ben. Pound (?) A. B. - námořník 1. třídy '

• Wm. Walters (?) Carpenter's Crew - tesař? '

• Wm. Jones (?) Dog-driver - psovod '

• James Pitcher (?) Stoker - topič '

• Thomas Florance (?) Stoker - topič '

• Richard Shingleton (?) Officers' Steward - důstojnický steward '

• Anton Christian (?) Greenland Esquimaux - grónský Eskymák vysazen v Grónsku

• Samuel Emanuel (?) Greenland Esquimaux - grónský Eskymák vysazen v Grónsku

Průběh expedice

1857

Jachta Fox vyplula z Aberdeenu 1. července 1857. Hned po vyplutí loď narazila na břeh a 2. července píše McClintock lady Franklinové, že na místě zanechali vrchního palubního mistra (chief quartemaster), což podle Clintocka "není žádná ztráta".

20. července zakotvila v Grónsku v osadě Frederickshaab, odkud byl domů odeslán jeden Clintockem nejmenovaný nemocný člen posádky (podle knihy "The Arctic Fox: Francis Leopold-McClintock, Discoverer of the Fate of Franklin" od Davida Murphyho to byl Michael Lewis). Během další plavby podél grónského pobřeží navštívili také osady Moravských bratří, kteří v Grónsku působili od roku 1721.

31. července zakotvil Fox na několik hodin v Godhavenu v Grónsku, kde mj. vzal na palubu pamětní desku zhotovenou na zakázku lady Franklinové (viz dále). Zde se také McClintock setkal s "inspektorem severního Grónska", panem Olrikem.

Počátkem srpna posádku Foxe doplnil eskymácký psovod Anton Christian.

V srpnu 1857 Fox uvízl v ledu v Mellvilově zátoce na severozápadním pobřeží Grónska.

2. prosince 1857 utrpěl vrchní topič Robert Scott úraz při pádu do podpalubí, na jehož následky zemřel 4. prosince. Tentýž den byl pohřben do moře.

1858

Z Baffinovy zátoky přes Grónsko k Beecheyho ostrovu

Během zimy a jara se Fox postupně spolu s ledem posouval na jih, až 25. dubna 1858 byla loď konečně propuštěna z ledového zajetí. Kniha neudává přesné pozice lodi, ale podle McClintocka během 242 dnů v ledu Fox urazil 1194 zeměpisných čili 1385 námořních mil Baffinovou zátokou a Davisovou úžinou 28. dubna pak Fox zakotvil v osadě Holsteinborg (dnes Sisimiut) na západním pobřeží Grónska.

Po další plavbě podél grónského pobřeží na sever zamířil Fox počátkem července 1858 na západ do Lancasterského průlivu mezi ostrovem Devon na severu a Baffinovým ostrovem na jihu. Od eskymácké ženy z pobřeží Baffinova ostrova (poblíž Pond's Bay; dnes Pond Inlet, viz pozice na mapě) se koncem července dozvěděli, že asi den a půl cesty na sever se v době jejího dětství na pobřeží nacházela ztroskotaná loď - značně poničená a bez stěžňů. Nyní je prý téměř pohřbena v písku. Žena se také zmínila o další ztroskotané lodi na pobřeží, mnoho dní pochodu na jih. Loď prý ztroskotala dřív, než se vypravěčce narodilo první dítě.

V nedaleké eskymácké osadě Kaparok-to-lik viděl 1. srpna McClintock dvoje saně, na které bylo dříve údajně získáno "z vraku lodi jižně od Pond's Bay", a také jednu konzervu označenou "Goldner" (dodavatel konzerv pro britskou admiralitu v té době, včetně konzerv pro Franklinovu výpravu). Eskymáci nezávisle na sobě potvrdili, že neslyšeli o ztroskotání žádné lodi západně od jejich osady. Eskymáci, kteří 2. srpna připluli k lodi Fox na kajaku, uvedli, že asi 7 či 8 pochodů na jih jsou necelý den pochodu od sebe dvě ztroskotané lodě. Lodě podle Eskymáků ztroskotaly již "dávno". McClintock dává tyto vraky do souvislosti se ztroskotáním velrybářských lodí Dexterity a Aurora na západním pobřeží Davisovy úžiny v srpnu 1821 asi 70 až 80 mil jižně od Pond's Bay (v šířce 72°.).

Před dvěma zimami (1856-7) přinesli Eskymáci, kteří žili "v zemi A-ka-nee daleko za Igloolikem" (dle McClintocka patrně země, kterou Parry nazývá Ak-koo-lee), zprávu o bílých lidech, kteří připluli ve dvou člunech a strávili zimu ve sněhových chýších na místě, které označovali jako A-mee-lee-oke, A-wee-lik, Net-tee-lik. Jejich čluny prý byly podobné velrybářskému člunu Foxe, ale větší. Uvnitř sněhových chýší měli běloši postavené stany, lovili soby a narvaly a kouřili dýmky. McClintock uvádí , že země A-wee-lik je patrně totožná s Ay-wee-lik, oblastí u Repulse Bay na mapě eskymácké ženy Iligliuk (Parryho druhá výprava). Dr. Rae přezimoval u Repulse Bay v kamenných chýších v zimě 1846-7 a ve stejné oblasti přezimoval ve sněhových chýších v zimě 1853-4.

McClintock dále uvádí , že nezískal žádné informace o " železné tyči asi čtyři stopy dlouhé, o které se dá předpokládat, že byla kdysi pogalvanizována", kterou přivezl v roce 1856 kapitán Patterson a předal ji Admiralitě. Eskymákům bylo ukázáno pogalvanizované železo, ale uvedli, že nic takového předtím neviděli. Jestli něco takového jejich soukmenovci měli, muselo to pocházet od velrybářů; ve vracích se nic takového nenašlo.

Pobyt na Beecheyho ostrově

6. srpna Fox opustil Pond's Bay, 7. za bouře minul Navy Board Inlet a 11. srpna před polednem zakotvil u Cape Riley na jižním pobřeží ostrova Devon, naproti Beecheyho ostrovu. Posádka okamžitě začala nakládat uhlí.

Tentýž den (11.) navštívil McClintock "dům na Beecheyho ostrově" (McClintock ho nazývá "Beechy Island house", viz Northumberland House) a shledal otevřené dveře (patrně vyražené vichřicí), následkem čehož se uvnitř usadil led. Většina pytlů se sušenkami byla poškozená, ale zbytek věcí v domě byl v perfektním pořádku. Krytý člun "Mary" a dva záchranné čluny o délce 30 stop (cca 10 metrů) byly v naprostém pořádku a vypadaly jako čerstvě natřené, ale vesla byla vybělená. Gutaperčový člun byl k nepotřebě, když ho zde zanechali, a je stále k ničemu. Dva malé čluny přestavěné na sáně jsou poškozené: jeden byl větrem kutálen po pláži, až se zarazil o druhý člun. Lišky ani medvědi se patrně ničeho nedotkli.

McClintock vzal na palubu Foxe dopisy zanechané zde pro Franklinovu a Collinsovu (zjevně v případě prvé logicky nepočítal s tím, že by si je adresáti zde vyzvedli) a jeden malý člun přestavěný na saně pro potřeby svojí výpravy.

14. srpna Fox dokončil nakládku uhlí (téměř 40 tun), zakotvil v zátoce Erebusu a Terroru naproti domu a doplnil malé množství zásob a zimního oblečení (z věcí v domě). "Na oplátku" jeho posádka pečlivě spravila střechu domu, odstranila led, zanechala zprávu o své návštěvě pro další výpravy a pečlivě uzavřela dveře domu.

V Godhavenu vzal McClintock na palubu Foxe mramorovou desku, kterou nechala vyrobit lady Franklinová na památku členů Franklinovy expedice se záměrem umístit ji na Beecheyho ostrově. Deska byla vyrobena v New Yorku pod dohledem Henryho Grinnella a na ostrov ji měla dopravit americká expedice pod vedením kapitána Hartsteina v roce 1855. "Okolnosti" však zabránily Hartsteinově expedici splnit tuto úlohu (šlo patrně o expedici vedenou poručíkem amerického námořnictva Henry J. Hartsteinem - či Hartstenem, která hledala tzv. Druhou Grinnelovu expedici; vzhledem k tomu, že Druhá Grinnelova expedice byla ztracena na severozápadě Grónska, není mi jasné, jak se měla dostat na Beecheyho ostrov). McClintock umístil dokument na vyvýšenině poblíž kenotafu se jmény těch, kdo zahynuli během vládní expedice pod vedením sira Edvarda Belchcera. Je zde také umístěna malá deska na památku poručíka Bellota.

Informační zdroje

• McClintock Arctic Expedition - Článek o McClintockově výpravě v anglické Wikipedii (revize 14.7.2013)
• Francis Leopold McClintock - Článek o McClintockovi v anglické Wikipedii (revize 4.7.2013)
• Fox (ship) - Článek o McClintockově lodi Fox v anglické Wikipedii (revize 4.7.2013)
• Francis L. M'Clintock: The voyage of the "Fox" in Arctic seas: a narrative of the discovery of the fate of Sir John Franklin and his companions (1860)
• David Murphy: The_Arctic_Fox:_Francis_Leopold-McClintock,_Discoverer_of_the_Fate_of_Franklin (2004)