Hlavní strana: Porovnání verzí

Verze z 20. 1. 2024, 15:30

O Franklinově expedici stručně

Zkáza Franklinovy expedice je největší a nejzáhadnější katastrofou v dějinách polárních výprav.

V květnu 1845 vypluly z Anglie lodě britského Královského námořnictva HMS Erebus a HMS Terror pod velením sira Johna Franklina hledat Severozápadní průjezd. Z Disko Bay na jihozápadě Grónska, kde byly přeloženy zásoby z pomocné zásobovací lodi Barreto Junior, vyrazilo hledat námořní cestu kolem severního pobřeží Kanady 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od léta 1845 již žádný běloch nespatřil živého.

Podle o řadu let později nalezených hmotných pozůstatků, písemných zpráv a ústní eskymácké tradice víme, že výprava strávila zimu 1845/46 na Beecheyho ostrově, v září 1846 pak obě lodě uvízly v ledu Viktoriina průlivu poblíž Ostrova krále Viléma. V červnu 1847 zemřel velitel výpravy John Franklin, a v dubnu 1848 zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu, byť o něco jižněji) a přepravili značnou část zásob na břeh Ostrova krále Viléma na místo zvané Victory Point.

Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu jich zřejmě několik desítek poměrně záhy zemřelo a nakonec docházelo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na Victory Point až po Starvation Cove na výběžku kanadské pevniny nejbližším k Ostrovu krále Viléma.

"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali. Po nálezu Franklinových lodí HMS Erebus a HMS Terror je tato verze prakticky neudržitelná, neboť nejméně jedna z lodí a nejspíše obě byly zřejmě znovu obsazeny posádkou. Dosud se pokládalo za pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku 1848, vzhledem k návratu posádek k lodím je však možné, že část výpravy přežila delší dobu.

Od roku 1848 po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo v roce září 2014 nalezení vraku lodi HMS Erebus a o dva roky později i vraku HMS Terror (září 2016). Jejich archeologický výzkum stále probíhá.

Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv (a žádná na místě prvního přezimování na Beecheyho ostrově), je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz Peglar papers).

Neznáme příčinu smrti velitele Johna Franklina, přesný důvod opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.), která by vysvětlila poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí. Kromě obecně těžkých podmínek v Arktidě a nemocí je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale možná i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat). Tato hypotéza však není prokázána.

Starší publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy z 15. září 2014.

Výročí během listopadu
- 2. listopad 1806 (218 let) – V Clonacody v hrabství Tipperary v Irsku se narodil Henry Kellett, budoucí důstojník Royal Navy
  Kellett velel v rámci pátrání po Franklinově expedici HMS Herald (1845-51) a HMS Resolute (1852-55).
  Zdroje: [3], [4]
- 3. listopad 1819 (205 let) – V Anstrutheru ve Skotsku se narodil Henry Duncan Spens Goodsir
  Goodsir byl přírodovědec, který se účastnil Franklinovy expedice formálně jako chirurg.
- 17. listopad 1907 (117 let) – v Kensingtonu v Londýně zemřel Leopold McClintock
  McClintock byl důstojníkem Royal Navy a podílel se na několika expedicích pátrajících po Franklinově výpravě. V roce 1859 se expedici pod jeho velením podařilo objevit písemné zprávy a další relikty na Ostrově krále Viléma.
Jak hledat na této wiki

Pokud nemáte s wiki webovými stránkami zkušenosti, nebo je máte, ale na tomto webu jste beznadějně ztraceni, podívejte se na nápovědu k hledání. Rychlé tipy:
- Fulltextové vyhledávání;
- Procházení stromu kategorií a abecední přehled všech kategorií;
- Seznam všech článků (aktuální počet článku: 100).
Nejnovější přidané odkazy
- Careers of the Franklin Expedition
  Tristan Feber. Chevrefoil
  Stránka mapuje, kteří členové Franklinovy expedice sloužili předtím společně na některé lodi (a tedy se zřejmě znali).
- Reconstructing Robert Thomas – Part 1
  Hyge Burg. Wall Bay, 31.10.2024
  Výsledky bádání o životě Roberta Thomase, který na HMS Terror sloužil jako "mate" (podporučík).
- Officers and ice experience part 2
  Hyge Burg. Wall Bay, 23.4.2023
  Analýza "dostupných" důstojníků Royal Navy se zkušenostmi s plavbou v ledu, ze kterých se dalo vybírat pro Franklinovu expedice.
- Officers and ice experience part 1
  Hyge Burg. Wall Bay, 23.4.2023
  Analýza "dostupných" důstojníků Royal Navy se zkušenostmi s plavbou v ledu, ze kterých se dalo vybírat pro Franklinovu expedice.
- The gunner of the Franklin Expedition
  Hyge Burg. Wall Bay, 1.10.2022
  Článek o "dělostřelci" (gunner) Franklinovy expedice Josephu Georgi Robinsonovi, který byl z posádky HMS Erebus vyřazen ještě před vyplutím z Anglie.

Poslední změny

Seznam zkratek:

N: Touto editací byla založena nová stránka (viz též seznam nových stránek)
m: Toto je malá editace
r: Tuto editaci provedl robot
(±123): Velikost stránky se změnila o tolik bajtů

17. 11. 2024

N 20:49

Data:(book info) 2024 A History of Polar Exploration in 50 Objects‎ rozdílhistorie +199‎ Radouch diskuse příspěvky (založení)

N 20:33

Data:(book sale) 2024 A History of Polar Exploration in 50 Objects (Waterstones)‎ rozdílhistorie +268‎ Radouch diskuse příspěvky (založení)

N 20:18

Kniha:A History of Polar Exploration in 50 Objects (2024)‎ rozdílhistorie +700‎ Radouch diskuse příspěvky (založení)

O Franklinově expedici podrobně

Následující seznam je pokusem o osnovu pro podání informací o celé kauze Franklinovy výpravy. Vytvoření jednotlivých článků, nemluvě o jejich dotažení do jakž takž uspokojivé podoby, bude úkol (alespoň v současném jednomužném obsazení) velmi dlouhodobý. Jednotlivá témata osnovy částečně korespondují s kategoriemi článků.

Severozápadní průjezd - smysl jeho hledání, historie objevování, současný stav
Geografické informace - místa vztahující se k Franklinově expedici
Královské námořnictvo a Anglie 19. století - trochu futuristický záměr zpracovat informace o anglické společnosti, technologii, námořnictvu...
Účastníci expedice - co se podaří shromáždit o důstojnících včetně Johna Franklina i o mužstvu
Příprava expedice - výhledově asi informačně bohatá sekce, včetně informací o lodích expedice apod.
Plavba z Anglie do Disko Bay - jediná spolehlivě známá část plavby Franklinových lodí
Známá fakta o osudech expedice po odplutí z Disko Bay - od Beechyho ostrova až po umírání cestou po opuštění lodí u Ostrova krále Viléma
Hypotézy o osudech expedice po odplutí z Disko Bay - to bude asi dlouhá kapitola...
Pátrání po Franklinově expedici - to by teoreticky měla být velmi obsáhlá a stále rostoucí kapitola
Ohlasy na Franklinovu expedici - dopad expedice na společnost (opět trochu futuristický záměr, nicméně podkladů je dost)
Dezinformace o expedici - dezinformace o expedici vznikaly ještě než stačila vyplout, čili asi potenciálně bohatá kapitola...
Informační zdroje - odkazy a písemné publikace.
- Knihy - seznam několik desítek knih týkajících se Franklinovy expedice včetně odkazů na jejich plné texty, pokud jsou k dispozici
- Dokumenty - plné texty dokumentů (dopisů, instrukcím zpráv atd. týkajících se Franklinovy expedice)
Kalendárium - pokus o soustředění dat, která je těžké najít pohromadě
Projekt:Slovníček - anglické termíny, se kterými se zájemce o osudy expedice setká

Jiný pohled na obsah této wiki vám nabízí procházení podle kategorií.

O těchto stránkách

O případu zmizelé Franklinovy arktické expedice jsem si podrobnější informace přečetl v listopadu 2011 (něco málo jsem i ní tušil před tím). Překvapil mne rozsah této tragédie, množství záhad, které ji obklopují a konečně to, jak málo informací je o ní v češtině. Poslední skutečnost byla důvodem, proč jsem si řekl, že vytvořím tyto stránky, s tím, že i kdyby nikoho jiného nezaujaly, pomohou aspoň mně se v této komplikované historii vyznat.

Použití prostředí Mediawiki sugeruje představu, že by mělo jít o týmový projekt. Není tomu úplně tak: jakoukoli spolupráci uvítám, viz níže, ale hlavně myslím, že pro soustředění a pokud možno přehledné uspořádání informací o tak komplikované kauze je prostředí Mediawiki téměř ideální (takový hodně sofistikovaný poznámkový blok :-) ). Jinými slovy: pokud se najdou další editoři, bude to báječné, pokud zůstanu navěky jediným editorem, nebudu to považovat za neúspěch :-)

Vedle této wiki můžete využít i vyhledávací nástroje https://hledej.franklinova-expedice.cz/ a https://search.franklinova-expedice.cz/ a mapovou aplikace https://mapa.franklinova-expedice.cz a její anglickojazyčnou sestru https://map.franklinova-expedice.cz (na jejich rozvoji se dále pracuje).

Reakce a spolupráce

Pokud vás Franklinova výprava zajímá či díky těmto stránkám zaujala, budeme rádi, když se ozvete se svými dotazy, náměty či kritikou na e-mail info(zavináč)franklinova-expedice.cz

Chcete pomoci s tvorbou obsahu této wiki

Pokud byste rádi pomohli s rozvojem tohoto webu a/nebo přidružených vyhledávacích nástrojů, jste vítání!

Po registraci může stránky editovat každý. O hladké spolupráci na stránkách se pak snadno domluvíme ať už e-mailem, vzkazy mezi registrovanými uživateli či na diskusních stránkách wiki.

Chcete zjišťovat informace

Samozřejmě lze pomoci i jinak než přímou editací stránek, například zjišťováním informací.

Podívejte se na stránku Projekt:Pátrání, kde najdete některé náměty, ke kterým hledáme další informace.

Současně na tuto stránku můžete připsat vlastní náměty a otázky.

Chcete pomoci jinak

Pomoci lze rovněž s převedením naskenovaných knih do textové podoby, podrobnosti vysvětlím později.

Příspěvek na provoz serveru a obnovení registrace domény rovněž nebude odmítnut.

A samozřejmě můžete prostě jen napsat, že vás téma zajímá, těšíte se na další informace, případně máte otázky týkající se Franklinovy expedice.

Přeji zajímavé čtení! :-)

Aktuality

7. července 2023: Nefunguje zobrazování tweetů z účtu Franklinova expedice. Místo toho vidíte v boxíku pro tweety na této stránce hlášku "Zatím tady není nic k vidění." Jde o problém na straně Twitteru a zatím není známo, zda ho Twitter hodlá vyřešit.

A nyní je do nového systému převedené i Kalendárium, viz Aktuality.

Nový systém pro správu externích odkazů a jeho pozitivní důsledky. Jeden z nich: stránka Informační zdroje v nové a lepší podobě!

Pokud chcete provoz a další rozvoj těchto stránek podpořit, kupte jim kafe! :-) Více informací později, zatím je to v experimentální fázi (ale kafe můžete koupit už teď).

Na Nový rok 2022 komplet v novém, viz vysvětlení v článku na blogu.

Počeštěné verze plánků nálezové situace vraků HMS Erebus a HMS Terror od Parks Canada:

HMS Erebus: Po rozkliknutí se zobrazí velký obrázek včetně vysvětlivek

HMS Terror: Po rozkliknutí se zobrazí velký obrázek včetně vysvětlivek

Díky analýze DNA byla zjištěna identita pozůstatků Johna Gregoryho, strojníka z HMS Erebus, který zahynul na Ostrově krále Viléma! Viz podrobný článek na této wiki.

Vyhledavače v českých a anglických webových zdrojích týkajících se Franklinovy expedice (od 30. srpna 2020) v komplet novém hávu a s výrazně rozšířeným záběrem:
- https://hledej.franklinova-expedice.cz (CS)
- https://search.franklinova-expedice.cz (EN)

Pozor! Anglická verze prohledává z pochopitelných důvodů mnohem více zdrojů: nejde jen o jiné jazykové rozhraní ke stejnému vyhledavači!

Nová verze mapové aplikace (zveřejněna 1. srpna 2020) o Franklinově expedici:
- https://mapa.franklinova-expedice.cz (CS)
- https://map.franklinova-expedice.cz (EN)

Viz též Aktuality ohledně využití mapové aplikace na této wiki. Podrobnější informace již brzy.

Článek o beta verzi mapy na blogu.

Pokud chcete sami přispět k pátrání po informacích o Franklinově expedice, podívejte se na stránku Projekt:Pátrání.

Tipy na této wiki

Twitter

Tweets by Franklinovaexp

Facebook

Franklinova expedice

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 ==O Franklinově expedici stručně==
-Zkáza Franklinovy expedice je největší katastrofou v dějinách polárních výprav.
+'''''Zkáza Franklinovy expedice je největší a nejzáhadnější katastrofou v dějinách polárních výprav.'''''
-V roce <span class="text-date">[[1845]]</span> vypluly z <span class="name-place">Anglie</span> lodě britského [[Královské námořnictvo|Královského námořnictva]] <span class="name-ship">[[Erebus]]</span> a <span class="name-ship">[[Terror]]</span> pod velením sira <span class="name-person">[[John Franklin|Johna Franklina]]</span> hledat <span class="name-place">[[Severozápadní průjezd]]</span>. K severnímu pobřeží <span class="name-place">Severní Ameriky</span> dorazilo 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od <span class="text-date">léta 1845</span> již žádný běloch nespatřil živého.
-Podle o řadu let později nalezených hmotných pozůstatků, [[Zprávy na Ostrově krále Viléma|písemných zpráv]] a ústní eskymácké tradice lze se značnou pravděpodobností soudit, že výprava strávila <span class="text-date">zimu 1845/46</span> u pobřeží <span class="name-place">[[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrova]]</span>, v <span class="text-date">září 1846</span> pak uvízly v ledu poblíž <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrova krále Viléma]]</span>. V <span class="text-date">červnu 1847</span> zemřel velitel výpravy <span class="name-person">John Franklin</span>, a v <span class="text-date">dubnu [[1848]]</span> zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu) a přepravili značnou část zásob na břeh <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span>.
+V <span class="text-date">květnu 1845</span> vypluly z <span class="name-place">Anglie</span> lodě britského [[Královské námořnictvo|Královského námořnictva]] <span class="name-ship">[[HMS Erebus]]</span> a <span class="name-ship">[[HMS Terror]]</span> pod velením sira <span class="name-person">[[John Franklin|Johna Franklina]]</span> hledat <span class="name-place">[[Severozápadní průjezd]]</span>. Z <span class="name-place">Disko Bay</span> na jihozápadě <span class="name-place">Grónska</span>, kde byly přeloženy zásoby z pomocné zásobovací lodi <span class="name-ship">[[Barreto Junior]]</span>, vyrazilo hledat námořní cestu kolem severního pobřeží <span class="name-place">Kanady</span> 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od <span class="text-date">léta 1845</span> již žádný běloch nespatřil živého.
-Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu došlo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na <span class="name-place">[[Victory Point]]</span> až po <span class="name-place">[[Starvation Cove]]</span> na výběžku kanadské pevniny nejbližším k <span class="name-place">Ostrovu krále Viléma</span>.
-"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali. Po nálezu Franklinových lodí <span class="name-ship">Erebus</span> a <span class="name-ship">Terror</span> je tato verze prakticky neudržitelná, neboť nejméně jedna z lodí a nejspíše obě byly zřejmě znovu obsazeny posádkou. Dosud se pokládalo za pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku <span class="text-date">1848</span>, vzhledem k návratu posádek k lodím je však možné, že část výpravy přežila delší dobu.
+Podle o řadu let později nalezených hmotných pozůstatků, [[Zprávy na Ostrově krále Viléma|písemných zpráv]] a ústní eskymácké tradice víme, že výprava strávila <span class="text-date">zimu 1845/46</span> na <span class="name-place">[[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrově]]</span>, v <span class="text-date">září 1846</span> pak obě lodě uvízly v ledu <span class="name-place">Viktoriina průlivu</span> poblíž <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrova krále Viléma]]</span>. V <span class="text-date">červnu 1847</span> zemřel velitel výpravy <span class="name-person">John Franklin</span>, a v <span class="text-date">dubnu [[1848]]</span> zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu, byť o něco jižněji) a přepravili značnou část zásob na břeh <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span> na místo zvané <span class="name-place">[[Victory Point]]</span>.
-Od roku <span class="text-date">1848</span> po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo nedávné (<span class="text-date">září 2014</span>) nalezení vraku lodi <span class="name-ship">Erebus</span> a nejnověji i <span class="name-ship">Terroru</span> (<span class="text-date">září  2016</span>). Její archeologický výzkum je teprve v počátcích, nicméně stav a poloha <span class="name-ship">Terroru</span> znamenají zásadní zvrat v nazírání na poslední fázi expedice.
-Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv, je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz [[Peglar papers]]).
+Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu jich zřejmě několik desítek poměrně záhy zemřelo a nakonec docházelo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na <span class="name-place">[[Victory Point]]</span> až po <span class="name-place">[[Starvation Cove]]</span> na výběžku kanadské pevniny nejbližším k <span class="name-place">Ostrovu krále Viléma</span>.
-Neznáme příčinu smrti velitele <span class="name-person">Johna Franklina</span>, přesný motiv opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.), která by vysvětlila poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí.  Kromě obecně těžkých podmínek v <span class="name-place">Arktidě</span> a nemocí (hlavně kurdějí) je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale možná i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat). Tato hypotéza však není prokázána.
-Další možnou příčinou katastrofy mohly být zkažené konzervy, jejich závadnost se však rovněž zatím nepodařilo prokázat.
+"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali. Po nálezu Franklinových lodí <span class="name-ship">HMS Erebus</span> a <span class="name-ship">HMS Terror</span> je tato verze prakticky neudržitelná, neboť nejméně jedna z lodí a nejspíše obě byly zřejmě znovu obsazeny posádkou. Dosud se pokládalo za pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku <span class="text-date">1848</span>, vzhledem k návratu posádek k lodím je však možné, že část výpravy přežila delší dobu.
+Od roku <span class="text-date">1848</span> po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo v roce <span class="text-date">září 2014</span> nalezení vraku lodi <span class="name-ship">HMS Erebus</span> a o dva roky později i vraku <span class="name-ship">HMS Terror</span> (<span class="text-date">září  2016</span>). Jejich archeologický výzkum stále probíhá.
+Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv (a žádná na místě prvního přezimování na <span class="name-place">Beecheyho ostrově</span>), je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz [[Peglar papers]]).
+Neznáme příčinu smrti velitele <span class="name-person">Johna Franklina</span>, přesný důvod opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.), která by vysvětlila poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí. Kromě obecně těžkých podmínek v <span class="name-place">Arktidě</span> a nemocí je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale možná i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat). Tato hypotéza však není prokázána.
+Starší publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku [http://technet.idnes.cz/john-franklin-zahada-smrti-expedice-erebus-terror-fvy-/veda.aspx?c=A140912_182710_veda_kuz Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy] z <span class="text-date">15. září 2014</span>.
-Publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku [http://technet.idnes.cz/john-franklin-zahada-smrti-expedice-erebus-terror-fvy-/veda.aspx?c=A140912_182710_veda_kuz Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy] z <span class="text-date">15. září 2014</span>.
 <ul class="large-block-grid-2">