Hlavní strana

Identifikovány kosterní pozůstatky Jamese Fitzjamese, kapitána HMS Erebus!

Franklinova expedice (1845 – ?)

Zkáza Franklinovy expedice je největší a nejzáhadnější katastrofou v dějinách polárních výprav.

Velitel expedice Sir John Franklin

V květnu 1845 vypluly z Anglie lodě britského Královského námořnictva HMS Erebus a HMS Terror pod velením sira Johna Franklina hledat Severozápadní průjezd. Z Disko Bay na jihozápadě Grónska, kde byly přeloženy zásoby z pomocné zásobovací lodi Barreto Junior, vyrazilo hledat námořní cestu kolem severního pobřeží Kanady 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od léta 1845 již žádný běloch nespatřil živého.

Podrobněji o první fázi expedice viz stránka Plavba z Anglie do Disko Bay.

Osudy expedice

Podle o řadu let později nalezených hmotných pozůstatků, písemných zpráv a ústní eskymácké tradice víme, že výprava strávila zimu 1845/46 na Beecheyho ostrově, v září 1846 pak obě lodě uvízly v ledu Viktoriina průlivu poblíž Ostrova krále Viléma. V červnu 1847 zemřel velitel výpravy John Franklin, a v dubnu 1848 zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu, byť o něco jižněji) a přepravili značnou část zásob na břeh Ostrova krále Viléma na místo zvané Victory Point.

Podívejte se na interaktivní mapu Franklinovy expedice a dalších arktických výprav!

Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu jich zřejmě několik desítek poměrně záhy zemřelo a nakonec docházelo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na Victory Point až po Starvation Cove na výběžku kanadské pevniny nejbližším k Ostrovu krále Viléma.

"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali. Po nálezu Franklinových lodí HMS Erebus a HMS Terror je tato verze prakticky neudržitelná, neboť nejméně jedna z lodí a nejspíše obě byly zřejmě znovu obsazeny posádkou. Dosud se pokládalo za pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku 1848, vzhledem k návratu posádek k lodím je však možné, že část výpravy přežila delší dobu, což je v souladu se výpovědmi Inuitů.

Podrobněji v (nedokončeném) textu na stránce Známá fakta o osudech expedice po odplutí z Disko Bay.

Pátrání po expedici

Potápěč Parks Canada dokumentuje vrak HMS Erebus

Od roku 1848 po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo v roce září 2014 nalezení vraku lodi HMS Erebus a o dva roky později i vraku HMS Terror (září 2016). Jejich archeologický výzkum stále probíhá.

Mezi další významné objevy z posledních let patří identifikace ostatků strojníka Johna Gregoryho z HMS Erebus na základě porovnání DNA s jeho žijícím potomkem (2021) a vyzvednutí koženého obalu, obsahujícího listy papíru, které by potenciálně mohly obsahovat čitelné písmo, z oblasti spíže na palubě HMS Erebus (2022).

Podrobněji o pátrání po Franklinově expedici v (nedokončeném) textu na stránce Pátrání po Franklinově expedici.

Nevysvětlené otázky

Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy jsou stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv (a žádná na místě prvního přezimování na Beecheyho ostrově), je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz Peglar papers).

Neznáme příčinu smrti velitele Johna Franklina, přesný důvod opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.) či onemocnění, které by vysvětlily poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí a poměrně rychlé umírání během pěšího přesunu na jih po Ostrově krále Viléma.

Podrobněji na (zatím neexistující) stránce Příčiny zkázy Franklinovy expedice

Výročí během prosince
- 4. prosinec 1791 (233 let) – V Londýně se narodila Jane Griffinová
  Pozdější druhá manželka Johna Franklina, známá jako lady Franklinová.
  Zdroje: [3]
- 19. prosinec 1790 (234 let) – V Bathu (Somerset, Anglie) se narodil William Edward Parry
  Parry byl důstojníkem Royal Navy a velitel několika arktických expedic pokoušejících se proplout Severozápadním průjezdem a dosáhnout severního pólu. Později měl na starosti zavádění paroplavby do Královského námořnictva.
- 30. prosinec 1842 (182 let) – James Fitzjames je jmenován kapitánem HMS Clio
  Je to první loď, které Fitzjames velel.
  Zdroje: [4]
Nejnovější přidané odkazy
- The animals of the Franklin Expedition
  Ash Abraham. Canadian Geographic, 27.4.2018
  Seznam zvířat, kterou s sebou vezly lodě Franklinovy expedice.
- Careers of the Franklin Expedition
  Tristan Feber. Chevrefoil
  Stránka mapuje, kteří členové Franklinovy expedice sloužili předtím společně na některé lodi (a tedy se zřejmě znali).
- Reconstructing Robert Thomas – Part 1
  Hyge Burg. Wall Bay, 31.10.2024
  Výsledky bádání o životě Roberta Thomase, který na HMS Terror sloužil jako "mate" (podporučík).
- Officers and ice experience part 2
  Hyge Burg. Wall Bay, 23.4.2023
  Analýza "dostupných" důstojníků Royal Navy se zkušenostmi s plavbou v ledu, ze kterých se dalo vybírat pro Franklinovu expedice.
- Officers and ice experience part 1
  Hyge Burg. Wall Bay, 23.4.2023
  Analýza "dostupných" důstojníků Royal Navy se zkušenostmi s plavbou v ledu, ze kterých se dalo vybírat pro Franklinovu expedice.

Další zdroje informací

Chcete se o Franklinově expedici dozvědět více? Výborně, níže najdete seznam knih, článků a webových stránek, které vám mohou pomoci. Pokud máte nějaký tip na další zdroj, neváhejte ho přidat!

Zdroje v češtině

V prvé řadě tato wiki, která obsahuje již 100 článků. Pokud nemáte s wiki stránkami zkušenosti, nebo je máte, ale na tomto webu jste beznadějně ztraceni, podívejte se na nápovědu k hledání. Rychlé tipy:

Fulltextové vyhledávání;
Procházení stromu kategorií a abecední přehled všech kategorií;
Seznam všech článků

Pozor! Tato wiki zatím ani zdaleka nepokrývá celý příběh Franklinovy expedice (ale chybějící informace můžete po registraci sami přidat).

Pokud si raději přečtete ucelený text, určitě si stáhněte zatím unikátní českou knihu o Franklinově expedici od Ivony Fišerové.

Přehled vyznámnější českých online zdrojů k expedici najdete v kapitole Českojazyčné zdroje na stránce s přehledem informačních zdrojů.

A pokud dáte přednost tištěným knihám, projděte si seznam vyšlých českojazyčných knih, ve kterých se pojednává o Franklinově expedici.

Starší publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy z 15. září 2014.

Zdroje v angličtině

Zdrojů v angličtině je k Franklinově expedici nepřeberně, tudíž následující tipy berte jako opravdu letmý výčet.

Přehled online zdrojů v angličtině naleznete na této wiki. Některé tam uvedené blogy nabízejí zasílání pravidelných aktualizací e-mailem (určitě doporučuji Logana Zacharyho a jeho the illuminator newsletter).

Přehled literatury faktu (včetně dokumentů britské Admirality z doby pátrání po expedici v polovině 19. století) nabízí stránka Knihy s tím, že mnohé starší publikace jsou k dispozici zdarma ke stažení.

Pokud rádi (slušně a zdvořile :-) ) diskutujete a komunikujete na sociálních sítích, určitě se přihlašte do diskusní skupiny Remembering the Franklin Expedition na Facebooku.

Reakce a spolupráce

Pokud vás Franklinova výprava zajímá či díky těmto stránkám zaujala, budeme rádi, když se ozvete se svými dotazy, náměty či kritikou na e-mail info(zavináč)franklinova-expedice.cz

Chcete pomoci s tvorbou obsahu této wiki

Pokud byste rádi pomohli s rozvojem tohoto webu a/nebo přidružených vyhledávacích nástrojů, jste vítání!

Po registraci může stránky editovat každý. O hladké spolupráci na stránkách se pak snadno domluvíme ať už e-mailem, vzkazy mezi registrovanými uživateli či na diskusních stránkách wiki.

Chcete zjišťovat informace

Samozřejmě lze pomoci i jinak než přímou editací stránek, například zjišťováním informací.

Podívejte se na stránku Projekt:Pátrání, kde najdete některé náměty, ke kterým hledáme další informace.

Současně na tuto stránku můžete připsat vlastní náměty a otázky.

Chcete pomoci jinak

Pomozte této wiki vyplněním krátkého (cca 2 minuty) dotazníku.

Příspěvek na provoz serveru a obnovení registrace domény rozhodně potěší!

A samozřejmě můžete prostě jen napsat, že vás téma zajímá, těšíte se na další informace, případně máte otázky týkající se Franklinovy expedice.

O těchto stránkách

O případu zmizelé Franklinovy arktické expedice jsem si podrobnější informace přečetl v listopadu 2011 (něco málo jsem i ní tušil před tím). Překvapil mne rozsah této tragédie, množství záhad, které ji obklopují, a konečně to, jak málo informací je o ní v češtině. Poslední skutečnost byla důvodem, proč jsem si řekl, že vytvořím tyto stránky, s tím, že i kdyby nikoho jiného nezaujaly, pomohou aspoň mně se v této komplikované historii vyznat.

Použití prostředí Mediawiki (tedy software, na kterém běží mj. Wikipedie) sugeruje představu, že by mělo jít o týmový projekt. Není tomu úplně tak: jakoukoli spolupráci uvítám, viz níže, ale hlavním důvodem byla skutečnost, že tento systém lze využít jako hodně sofistikovaný poznámkový blok, což tento web svým způsobem je. Jinými slovy: pokud se najdou další editoři, bude to báječné, pokud zůstanu navěky jediným editorem, nebudu to považovat za neúspěch :-)

Obecně se snažím uváděné informace v maximální míře zdrojovat (už kvůli sobě, protože pak nevím, kde jsem co četl), což je také hlavním důvodem, proč texty přibývají tak pomalu. Dalším důvodem pomalého přírůstku textu je to, že v poslední době (psáno 2024) se snažím o větší "databázovitost" faktů (odkazy, údaje o osobách, datumech, výhledově knihách, lodích, expedicích). To doufejme do budoucna přinese značné zlepšení množství i kvality obsahu, ale teď je "Masarykovská práce drobná", která trvá dlouho a není moc vidět.

Říkal jsem už, že uvítám případnou pomoc? :-)

Vedle této wiki můžete využít i vyhledávací nástroje https://hledej.franklinova-expedice.cz/ a https://search.franklinova-expedice.cz/ a mapovou aplikace https://mapa.franklinova-expedice.cz a její anglickojazyčnou sestru https://map.franklinova-expedice.cz (na jejich rozvoji se dále pracuje).

Přeji zajímavé čtení! :-)

Aktuality

První ucelená a výhradně Franklinově expedici věnovaná kniha v češtině – Ivona Fišerová: Franklinova expedice. Po stopách záhadné polární výpravy – je nyní ke stažení zdarma na tomto webu!

Nový systém pro správu externích odkazů a jeho pozitivní důsledky. Jeden z nich: stránka Informační zdroje v nové a lepší podobě! Do nového systému je převedené i Kalendárium, viz Aktuality.

Počeštěné verze plánků nálezové situace vraků HMS Erebus a HMS Terror od Parks Canada:

HMS Erebus: Po rozkliknutí se zobrazí velký obrázek včetně vysvětlivek

HMS Terror: Po rozkliknutí se zobrazí velký obrázek včetně vysvětlivek

Vyhledavače v českých a anglických webových zdrojích týkajících se Franklinovy expedice (od 30. srpna 2020) v komplet novém hávu a s výrazně rozšířeným záběrem:
- https://hledej.franklinova-expedice.cz (CS)
- https://search.franklinova-expedice.cz (EN)

Pozor! Anglická verze prohledává z pochopitelných důvodů mnohem více zdrojů: nejde jen o jiné jazykové rozhraní ke stejnému vyhledavači!

Nová verze mapové aplikace (zveřejněna 1. srpna 2020) o Franklinově expedici:
- https://mapa.franklinova-expedice.cz (CS)
- https://map.franklinova-expedice.cz (EN)

Viz též Aktuality ohledně využití mapové aplikace na této wiki.

Pokud chcete sami přispět k pátrání po informacích o Franklinově expedice, podívejte se na stránku Projekt:Pátrání.

Tipy na této wiki

Twitter

Tweets by Franklinovaexp

Facebook

Franklinova expedice

Poslední změny

Seznam zkratek:

N: Touto editací byla založena nová stránka (viz též seznam nových stránek)
m: Toto je malá editace
r: Tuto editaci provedl robot
(±123): Velikost stránky se změnila o tolik bajtů

21. 12. 2024

21:42

Šablona:DataLinksCategoryEnTmpl‎ rozdílhistorie −25‎ Radouch diskuse příspěvky (Jak to vypadá neformátované (pro Angličany)?)

21:37

Šablona:DataLinksLatestTmpl‎ rozdílhistorie +10‎ Radouch diskuse příspěvky (publication_date_formatted)

21:35

Šablona:DataLinksBook‎ rozdílhistorie +10‎ Radouch diskuse příspěvky (publication_date_formatted)