Člun v Erebus Bay

Na článku se pracuje…

V roce 1859 objevil poručík William Robert Hobson v Erebus Bay (Zátoce Erebu) na Ostrově krále Viléma člun opatřený sanicemi a v něm kromě mnoha artefaktů i pozůstatky dvou mužů z Franklinovy expedice. Místo nálezu nedlouho poté prozkoumal i velitel McClintockovy expedice Francis Leopold McClintock.

Název lokality

Tento článek pojednává o lokalitě, která je v anglických textech uváděna jako Boat Place. Český ustálený název pokud vím neexistuje, nazývat to Člunové místo je pitomost a Místo nálezu člunu zase nezní jako název konkrétní lokality. Nápady na lepší pojmenování než Člun v Erebus Bay jsou samozřejmě vítány, ať už e-mailem či na diskusní stránce.

Pokud jde o původní anglický název, Logan Zachary ve svém článku uvádí, že termín Boat Place se poprvé objevuje v publikacích o Schwatkově expedici.

Lokalizace místa

Bude doplněno.

Objev člunu McClintockovou výpravou

Průběh výpravy

McClintockova výprava , která vyplula z Anglie v roce 1859 na parní jachtě Fox, měla tři cíle: 1) zachránit případné přeživší účastníky expedice, 2) získat písemné a další památky po Franklinově expedici a 3) konečně ověřit, zda expedice objevila Severozápadní průjezd. Zatímco první cíl splnit nemohla a ohledně třetího lze donekonečna polemizovat, druhý bod splnila výtečně: získala dokumenty a hmotné artefakty dokládající (nikoli vysvětlující) osud Franklinovy expedice.

Počátkem dubna 1859 vyrazily z Port Kennedy (jihozápad ostrova Sommerset, východní ústí Bellotovy úžiny) dvě saňové skupiny: jedna vedená velitelem výpravy McClintockem, druhá jeho zástupcem poručíkem Hobsonem.

Obě mířily (nejprve společně) na jih k Ostrovu krále Viléma (dále pro zkrácení KWI, King William Island). U mysu Victoria na jihozápadě poloostrova Boothia se rozdělily: McClintock mířil jihozápadně a po dosažení pobřeží KWI se vydal po jeho východním pobřeží "po směru hodinových ruček". Jeho skupina nakonec obešla celý ostrov.

Hobson vyrazil na západ a prošel západní pobřeží ostrova od mysu Felix na severu až k Herschelovu mysu na jihozápadě a výběžku Adelaidina poloostrova (součást americké pevniny) jižně od KWI, načež se vrátil zpět zhruba stejnou cestou. Až při zpáteční objevili jeho muži člun, o němž je tento článek.

Objev člunu Hobsonem

Zatímco McClintock o plavbě Foxe vydal knihu (která vyšla v mnoha vydáních), Hobson popsal své putování v interní zprávě pro McClintocka. Ten ji cituje ve své knize a z Hobsonovy zprávy čerpalo později i několik dalších autorů, ale jako celek ji publikoval až v roce 2014 Douglas R. Stenton . Popisu objevu člunu je v ní věnováno 9 odstavců, které si zaslouží ocitovat v plném znění (v neumělém, částečně strojovém překladu: připomínky opět vřele vítány). Texty v [hranatých závorkách] jsou části, které se z originální resp. mikrofilmové verze nepodařilo D. R. Stentonovi rozluštit s úplnou jistotou.

24. [května], kdy nás směr břehu začal zavádět daleko od pobřeží, pobřeží, jsem poslal Tomse a Edwardse, aby prošli pobřežní linii (byl jsem příliš neschopný , abych to dokázal sám). Když jsem ve tři hodiny odpoledne viděl, jak za námi Toms spěchá, otočil jsem se k němu a zjistil jsem, že na pláži objevil velký člun. Nařídil jsem proto postavit stan, s malými saněmi a psy jsem jel na místo a nechal muže, aby mne následovali, až bude stan postaven.

Když jsem dorazil na místo, našel jsem velký člun celý zapadlý sněhem, nad kterým nebylo vidět nic z ní, jen část jejího levého okraje, vyvýšená nad druhou tím, že se člun značně naklonil na pravobok. Naštěstí byly zůstaly vztyčeny dvě vysoké dřevěné držáky podpěr . Kdyby tomu tak nebylo, se vší pravděpodobností by zůstal bez povšimnutí. Vykopat ho zabralo samozřejmě značný čas, ale po odházení pár lopat sněhu se našla dřevěná pádla, která splnila účel lopat a všechni tak mohli pracovat. Pokračovali jsme v práci skoro do 19:00. Protože muži měli za sebou úmorný den, vrátili jsme se do stanu.

Celý následující den jsem strávil kopáním a zkoumáním této lodi. Ukázalo se, že je velká a lehce stavěná pro přepravu po ledu, ostrá na přídi i na zádi s mahagonovou podlahou a jedlovou nástavbou. Pouze čtyři horní pruhy [? prkna?] jsou z jedle. Prkna trupu [plaňky] jsou mimořádně lehká (měla klinkerovou obšívku) . Zdá se, že je v dobrém stavu, ale má díru v nástavbě na pravoboku asi 12 stop od zádi, pravděpodobně dílo medvěda. Zdálo se, že byla odlehčena všemi možnými způsoby. Veškeré železné a dřevěné části, bez kterých bylo možné obejít, byly odstraněny, ale člun spočíval na saních velké hmotnosti a síly. Na její přídi byly nějaké značky, ale nedokázal jsem je rozluštit.

Hobson dále mně nesrozumitelnými termíny popisuje způsob, jak mohl být člun shora a ze stran zakryt proti větru či srážkám: zájemce odkazuji na anglický originál. Pak Hobson pokračuje v popisu předmětů (ne)nalezených v člunu:

Vesla nahradila pádla. Nebyly u ní nalezeny žádné stěžně, plachta, lodní háky, kormidlo, markýzy ani jiné lodní vybavení. Na dně člunu ležela dlouhá cívka olověného vlasce, pravděpodobně určená k jejímu tažení podél pláže.

V člunu v prostoru na zádi bylo nalezeno mnoho vybavení. Hned vzadu byly umístěny dvě dvouhlavňové pušky, po jedné na každé straně; obě měly jednu hlaveň vybitou, druhou nabitou a zakrytou . Byly položené ústím dolů a opíraly se o horní zábradlí. Jeden z chronometrů, tři hodinky, většina stříbrných vidliček a lžic a všechna nalezená munice byly v záďových sedačkách. Několik stříbrných předmětů bylo nalezeno v přední části člunu.

V prostoru na zádi, těsně za zadní sedačkou na levoboku, se nacházela obrovská lidská čelistní kost. Další kosti odpovídající velikosti ležely poblíž. Kosti nohou byly více vpředu na pravoboku. Zdálo se, že muž ležel v době smrti příčně napříč lodí s hlavou pod zadní sedačkou, kolem něj byly nalezeny části medvědí kůže a kusy přikrývky; také velké množství zbytků oblečení. Ty byly k sobě tak přimrzlé, že je bylo nutné vyhrabat krumpáčem a následně roztrhat na kusy. Nemohu říci, jaký oděv měl na sobě. V rukavicích a punčochách zůstaly drobné kosti rukou a nohou. Masa oblečení, která ležela kolem kostí, musela patřit několika mužům. V blízkosti jeho ostatků byl nalezen chronometr se jménem Parkinson a Frodsham &c., a to v poloze, v jaké by byl, kdyby ho nosil v opasku kalhot v kapse na hodinky. Z toho usuzuji, že zesnulý mohl být důstojníkem, ale nemohu předstírat, že by k tomuto závěru vedlo něco jiného. Pod druhou sedačkou počítáno odpředu byla nalezena druhá čelistní kost. Ta, stejně jako kosti v její blízkosti, byla mnohem menší než druhá. Pozůstatky zřejmě patřily mladému muži, protože zuby byly pozoruhodně zdravé. Zdá se, že tyto kosti byly narušeny. Byly značně rozptýleny, pravděpodobně liškami.

Hlava člunu v době nálezu směřovala na severovýchod, stejně jako sáně, na kterých byl vlečen. Nakláněl se hodně na pravobok a byl částečně vyzdvižen z drážek vyříznutých pro jeho uchycení v klínech [? - v originále chocks]. Nepozoroval jsem, že by byl k saním nějak připevněn.

Délka saní byla asi 23 stop a jejich šířka asi dvě stopy. Skluznice byly z třípalcového dubu zmenšeného nahoře na dva palce, 8 palců hluboké a silně okované železem. Bylo tam pět dubových příčných tyčí o velké hmotnosti a pět jedlových klínů [? - v originále chocks, na kterých spočíval člun. Ty byly pečlivě potažené kůží. Tažná lana, která byla stále upevněna, byla z třípalcového velrybího lana a měla značku loděnice v Chathamu . Rozměry lodi jsou: celková délka 28 stop, maximální šířka 7 stop a 6 palců, hloubka 2 stopy a 6 palců.

Hlavní předměty nalezené na lodi jsou následující: šest pádel, asi 60 sáhů olověného lana, dvě dvouhlavňové pušky, značné množství prachu a broků, několik dvojitých náloží broků svázaných do prstů dětských rukavic, dva chronometry, troje kapesní hodinky, 11 vidliček na dezerty, 11 lžiček na dezerty a 4 čajové lžičky (s erby důstojníků patřících k Terroru i Erebu), několik námořnických nožů. velké množství párů nůžek, 5 brokovnic, několik malých náboženských knih, výtisk knihy Farář z Wakefieldu, malá bible s mnoha poznámkami na okraji, zbytky tří koláčů lodní čokolády, malá peněženka s korálky, šestipence Victoria, ševcovská krabice s [nářadím], štětiny, ševcovské [práce] , několik malých dávek tabáku, malý pár pevných střeleckých bot, velmi těžká okovaná bota po kolena zvláštní výroby , několik prázdných kanystrů, malá plechovka od pemmicanu označená E, několik prázdných kanystrů, jeden kanystr zčásti plný, obsah neznámý, dvě kosti z dolní lidské čelisti a další lidské kosti, dva svitky olověného plechu, množství cingrlátek , tři malé sekery nebo tomahavky, několik námořních knoflíků s korunou a kotvou a korunou a parním strojem, dva dřevěné sloupky s čelistmi podobnými lafetě nahoře pro uchycení hřebenového lana nebo břevna, několik malých železných sloupků patřících k lodi, tři malé sekery nebo tomahawky, mnoho zbytků přikrývek, medvědích kůží, krabicových bund, kalhot, rukavic, rukavic, punčoch, kobercových a kožených bot a oděvů všeho druhu, několik malých balíčků tabáku, kousky dýmky Meerschaum a několik hliněných dýmků, několik párů brýlí a jejich náhražek vyrobených zřejmě na palubě, mnoho úlomků provazů, plátna, bílého vlasce atd.

Příď tohoto člunu byla nalezena obrácená k SV , jako by se vracela k lodím; zda tomu tak bylo, nebo zda byla otočena náhodou či posádkou, aby poskytla lepší úkryt před větrem, nemohu posoudit. Jeho poloha je 69˚ 09 s. š., 99˚ 28ʹ z. d.

Lokalitu se člunem opustil Hobson a jeho muži 26. května ráno.

Průzkum člunu McClintockem

McClintockova skupina člun znovuobjevila 30. května a ze zanechané zprávy zjistila, že ho Hobsonova skupina nalezla o několik dnů dříve. Následně do značné míry zopakovali Hobsonův průzkum člunu s tím, že prohledávali již jednou prozkoumaný člun, tudíž některé předměty logicky nebyly v původním stavu. Naproti tomu pochopitelně zachytili některé nové detaily.

V člunu bylo množství roztrhaného šatstva , které napřed McClintockova skupina napřed prozkoumala, ale nepodařilo se jí zjistit vlastníka žádného kusu oblečení. Potom člun pečlivě zbavili sněhu a vyčistili a následně odstranili i sníh kolem něj, ale ani tak - stejně jako Hobson - nenalezli žádnou zprávu.

V dalším textu budeme opět obsáhle citovat z McClintockova líčení. Připomínky k překladu opět vítány!

Samotný člun popisuje McClintock takto:

Tento člun měřil 28 stop na délku a 7 stop a 3 palce na šířku; byl postaven co nejlehčí a s malým ponorem a zjevně byl vybaven s maximální péčí pro plavbu po Velké rybí řece; neměl vesla ani kormidlo, jejich místo zaujímala pádla, a protože byl nalezen velký zbytek lehké plachty, obecně známé jako č. 8, a také malý špalek na převázání plachty, předpokládám, že byl vybaven plachtou. Součástí jejího vybavení byla také šikmá plátěná střecha nebo plachta proti dešti. Byla zkonstruována z devět palců vysokého [?] plátna odolného proti povětrnosti , které bylo upevněno po celém obvodu boků člunu a podepřeno 24 železnými vzpěrami, umístěnými tak, aby sloužily i pro veslařské havlinky . V její blízkosti bylo 50 sáhů lana pro měření hloubky a také hák na led . Zdálo se, že loď byla původně postavena na "carvel", ale kvůli snížení hmotnosti byla sedm horních prken nahrazeno velmi tenkými jedlovými fošnami, které byly připevněny na způsob "clincher" .

Samotná hmotnost lodi byla asi jen 700 nebo 800 liber, ale byla namontována na saních neobvyklé hmotnosti a pevnosti. Byla zkonstruována ze dvou dubových prken o délce 23 stop a 4 palce, šířce 8 palců a průměrné tloušťce 2,5 palce. Tato prkna tvořila boky či sanice; byla spojena pěti příčnými dubovými tyčemi, z nichž každá byla 4 stopy dlouhá a 4 x 3,5 palce silná, a přišroubována k sanicím; spodní části sanic byly okované železem. Na příčníky bylo přivázáno pět sedel sloužících jako podpěrné klíny pro člun a tažná lana, kterými posádka pohybovala těmito masivními saněmi a nákladem na nich, se skládala z velrybího lana o průměru 2¾ palce.

Hmotnost těchto saní jsem vypočítal na 650 liber; nemohla být menší a mohla být podstatně větší. Celkovou hmotnost člunu a saní lze odhadnout na 1400 liber, což představuje těžký náklad pro sedm silných zdravých mužů.

McClintock dále popisuje nápis na přídi člunu (viz obrázek), který interpretuje následovně:

Jediné označení na člunu bylo na její přídi , z něhož jsme se dozvěděli, že byl postavena na zakázku, do loděnice ve Woolwichi byl přijat v dubnu 184. a měl číslo 61 . Na pravé straně mohla být čtvrtá číslice, protože příď byla zkrácena, aby se člun odlehčil.

Samotný člun pak byl částečně vyšinut ze svého uložení na saních, což podle McClintocka mohlo být důsledkem prudké severozápadní bouře.

Lidské pozůstatky ve člunu

Jak již víme od Hobsona, ve člunu se nacházely části dvou lidských koster. McClintock popisuje jejich stav a nálezové okolnosti následovně:

Vzorek na sandálech

Jedna patřila drobnému mladíkovi, druhá velkému, silně stavěnému muži středního věku. První z nich byla nalezena na přídi člunu, ale v příliš narušeném stavu, než aby Hobson mohl posoudit, zda tam postižený zemřel; velká a silná zvířata, pravděpodobně vlci, zničila velkou část této kostry, která mohla patřit důstojníkovi. Poblíž jsme našli fragment páru zdobených sandálů, jejichž vzor uvádím, protože je lze případně identifikovat. Čáry byly bílé s černým okrajem, mezery bílé, červené a žluté. Původně byly 11 palců dlouhé, podšité telecí kůží s ponechaným chlupem a okraje převázané červenou hedvábnou stuhou. Kromě těchto střevíců tam byl ještě pár malých silných střeleckých polobotek.

Druhá kostra byla v poněkud lepším stavu a byla obalena oděvem a kožešinami; ležela napříč lodi, pod zadní částí. Blízko ní bylo nalezeno pět hodinek a dvě dvouhlavňové pistole - v každé z nich byla jedna hlaveň nabitá a natažená - stály ústím vzhůru u boku člunu. Lze si představit, s jak hlubokým zájmem byly tyto smutné pozůstatky zkoumány a jak úzkostlivě byl převracen každý kousek oděvu, aby se našly kapsy a zápisníky, deníky nebo dokonce jména. Bylo nalezeno pět nebo šest malých knih, všechny byly biblické nebo zbožné spisy, s výjimkou "Faráře z Wakefieldu". Jedna malá knížka, "Křesťanské melodie", nesla na titulní straně věnování od dárce G. G. (Graham Gore?) Malá bible obsahovala četné poznámky na okrajích a podtrhané celé pasáže. Kromě těchto knih byly nalezeny obaly Nového zákona a modlitební knížky.

McClintock bohužel neuvádí, kde přesně byly zmíněné knihy nalezeny (lze předpokládat, že obecně ve člunu, nikoli v oděvu obou zemřelých členů expedice), ani co s kostrami učinili poté, co jeho skupina dokončila průzkum člunu a okolí. Dále popisuje předměty nalezené ve člunu.

Předměty ve člunu

Mezi úžasným množstvím oblečení bylo sedm nebo osm párů bot různých druhů - plátěné zimní boty, boty k moři, těžké kotníkové boty a silné boty. Všiml jsem si, že tam byly hedvábné kapesníky - černé, bílé a figurální [?] -, ručníky, mýdlo, houba, kartáček na zuby a hřebeny na vlasy; obal na zbraň z mackintoshe , na kterém byl zvenčí nápis barvou A 12 a který byl lemovaný černou látkou. Kromě těchto předmětů jsme našli motouzy, hřebíky, pilky, pilníky, štětiny, voskové koncovky, plachtářské chrániče dlaně a prstů a dlaně , střelný prach, náboje, broky, nábojnice, vatičky, kožené pouzdro na náboje, nože - spínací a jídelní - pouzdra na jehly a nitě, zápalná šňůra , několik pochev bajonetů seříznutých do pochev na nože, dva svitky olověného plechu, a zkrátka množství předmětů toho či onoho druhu, jejichž rozmanitost je skutečně ohromující a které by moderní cestovatelé na saních v těchto končinách z velké části považovali za pouhé nahromadění mrtvé váhy, ale jen málo užitečné a velmi pravděpodobně podlamující sílu posádky saní.

Jediné zásoby, které jsme našli, byly čaj a čokoláda; čaje zbylo jen velmi málo, ale čokolády bylo téměř 40 liber . Tyto předměty samy o sobě by v takovém podnebí nemohly udržet nikono naživu, a nenašli jsme ani sušenky, ani žádné maso. Objevili jsme část tabáku a prázdnou plechovku od pemikanu , která mohla obsahovat 22 liber váhy . Konzerva byla označena písmenem E; pravděpodobně patřila lodi "Erebus". V člunu ani v jeho okolí nezůstalo žádné palivo, které bylo původně přivezeno z lodí, ale paliva nebyl nedostatek, protože na pláži nedaleko ležel připlavený strom, a kdyby výprava potřebovala palivo, použila by pádla a prkna na dně lodi.

V zadní části lodi jsme objevili jedenáct velkých lžic, jedenáct vidliček a čtyři čajové lžičky, vše ze stříbra; z těchto šestadvaceti kusů nádobí jich osm neslo erb sira Johna Franklina, ostatní měly erby nebo iniciály devíti různých důstojníků, s výjimkou jedné vidličky, která nebyla označena; z těchto devíti důstojníků jich pět patřilo k "Erebu" - Gore, Le Vesconte, Fairholme, Couch a Goodsir. Tři další patřili k "Terroru": Crozier (pouze čajová lžička), Hornby a Thomas. Nevím, komu patřily tři předměty s vyrytou sovou, ani kdo byl majitelem neoznačené vidličky, ale z majitelů těch, které můžeme identifikovat, patřila většina lodi "Erebus". Na jedněch hodinkách byl erb pana Couche z "Erebu", a protože z této lodi pochází i plechovka s pemmikanem, přikláním se k názoru, že z ní pocházel i člun; úřady ve Woolwichi by mohly říci (podle čísla), které lodi byl dodán; a protože jeden z kapesních chronometrů nalezených na člunu byl označen "Parkinson a Frodsham 980" a druhý "Arnold 2020", bylo možné také zjistit, které lodi byly vydány.

McClintock podotýká, že nebyla nalezena ani jedna kovová lžíce, jakou námořníci obyčejně používají (usuzuje z toho, že námořníkům byly při opuštění lodí vydány důstojnické příbory).

McClintockova interpretace nálezu člunu

McClintock staví svou interpretaci na faktu, že příď člunu resp. saní směřovala na severovýchod, tedy směrem zpět k Victory Pointu. Předpokládá, že se skupina námořníků oddělila od jádra expedice pochodujícího na jih a z nějakého důvodu se vracela zpět k lodím (ať už, aby tam přečkala další zimu, nebo byla vyslána pro další zásoby). Na místě nálezu člunu jim však došly síly, zanechali zde člun a dva pochodu neschopné kolegy (= ty, jejichž kostry byly nalezeny ve člunu) a pokračovali k lodím s úmyslem se vrátit ke člunu později (nejen kvůli záchraně kolegů, ale i vyzvednout chronometry, čokoládu a další předměty, které by tam podle McClintocka jen těžko úmyslně zanechali). Zda zbytek skupiny dosáhl lodí, není jasné, ale ke člunu již zjevně neměli sílu se vrátit.

Výše popsaným scénářem si McClintock vysvětluje nález pouze dvou koster ve člunu: je zřejmé, že dva lidé nemohli člun na sanicích utáhnout (McClintock odhaduje velikost předpokládané navracející se skupiny na 20-30 mužů).

Další osudy a výzkumu artefaktů nalezených v člunu

Kresba pozůstatků Franklinovy expedice nalezených McClintockovou výpravu. Vysvětlivky viz stránka obrázku. Zdroj: The London Journal, 1859, s. 272

McClintock v příloze III své knihy o plavbě Foxe uvádí seznamy artefaktů nalezených při pátrání a dovezených do Anglie. Seznam předmětů odebraných místa nálezu člunu je následující (členění do odstavců ponecháno původní):

Dvě dvouhlavňové pistole, z nichž každá má nabitou jednu hlaveň. Nalezeny stojící u boku v zadní části lodi.

Malá modlitební knížka; obálka malé knihy "Rodinné modlitby"; "Křesťanské melodie", nápis uvnitř obálky "G. G.". (Graham Gore?); "Vicar of Wakefield"; malá Bible, na mnoha místech proložená a s četnými odkazy napsanými na okraji; Nový zákon ve francouzském jazyce.

Dva stolní nože s bílými rukojeťmi - jeden z nich je označen "W. R." ; kardan; šídlo; dvě železné vzpěry, dlouhé 9 palců, na podepření povětrnostní látky, která byla kolem lodi.

26 kusů stříbrného plechu - 11 lžic, 11 vidliček a 4 čajové lžičky; 3 kusy tenkého jilmového prkénka (záplaty) na opravy lodi, který má rozměry 11 krát 6 palců a tloušťku 3 desetiny palce.

kus plátna: - ševcovské štětiny, náboje, krátká hliněná dýmka, rulička voskovaného provázku, dřevěný knoflík, malý kousek přístavního ohně, dvě nálože broků svázané do prstu dětské rukavice, kousek námořnické modré šatovky. Obaly malého testamentu a modlitební knížky, část travnatého pouzdra na doutníky, fragment hedvábného kapesníku, pouzdro na nitě, kousek voňavého mýdla, tři náboje broků v prstech dětské rukavice, opasková kulka, kus hedvábného kapesníku. Dva páry brýlí, vyrobené z pevné kůže a drátěné gázy místo skla; plachtařská dlaň, dva malé mosazné kapesní kompasy, šňůra na chňapání navinutá na kousku kůže, pouzdro na jehlu a nitě, pochva bajonetu upravená na pouzdro na nůž, plechová láhev na vodu do kapsy, dvě pouzdra na broky (plná broků).

Tři pružinové háčky mečových řemenů, zlatý krajkový pásek, kousek tenké zlaté krouceniny nebo šňůry, pár kožených brýlí s krakorcem místo skla; malý zelený krakorcový závoj.

Dva malé balíčky slepých nábojů v zeleném papíru, část dříku z třešňové dýmky, kousek přístavního ohně, několik měděných hřebíků, kožená tkanička, námořnický nůž se sponou, dvě malé skleněné lahvičky se zátkou (plné), troje brýle, část rozbitého páru stříbrných brýlí, německé stříbrné pouzdro na tužky, pár stříbrných (?) kleští, které by mohl přírodovědec použít k uchopení drobného hmyzu apod.; malé nůžky srolované do čistého papíru, k němuž je přiložen potištěný vládní papír, např. důstojnický rozkaz nebo jmenování; pružinový háček z mečového opasku, mosazná nabíječka na dvě nálože broků.

Malý měšec na korálky, kousek červeného pečetního vosku, zátka kapesní placatky, německý stříbrný vršek a kroužek, mosazná krabička od zápalek, jedno ze skel dalekohledu, malý cínový váleček, pravděpodobně vyrobený na luciferové zápalky; plátěný sáček s perkusními zápalkami tří velikostí, velmi velký a staromódní druh s razítkem "Smithův patent"; zápalky s přírubou podobná současným mušketovým zápalkám používaným vládou, ale menší; a obyčejné sportovní zápalky nejmenší velikosti.

Pět hodinek.

Pár modrých skleněných brýlí s ocelovou obroučkou a drátěnou gázou kolem brýlí, v plechovém pouzdře.

Konzerva na pemikan, natřená olovnatou barvou a označená "E". (Erebus) v černé barvě. Podle velikosti musela obsahovat 20 lb. nebo 22 lb.

Dva žluté skleněné korálky, skleněná pečeť se symbolem svobodného zednářství.

Čtyřpalcový špalek, připoutaný, s měděným háčkem a náprstkem, pravděpodobně pro lodní plachtu.

Chronometry

Jak je uvedeno výše, poručík Hobson nalezl v člunu 2 chronometry. Velmi podrobnou analýzu tohoto objevu provedl ve svém článku Logan Zachary. Jeho závěry zde stručně shrneme.

Chronometry pro Royal Navy byly uchovávány na Královské observatoři v Greenwichi a a zde si je pro Franklinovu výpravu 10. května 1845 vyzvedli dva důstojníci: John Irving z posádky HMS Terror a Henry Le Vesconte z HMS Erebus.

První chronometr nalezený v člunu, Arnold 2020, byl zřejmě nalezen bez sklíčka chránícího ciferník a ručičky, a bez ručiček. Nacházel se s třemi "obyčejnými" hodinkami v papírovém pytlíku ve "skladovém prostoru" pod sedačkami na zádi. Jak zjistil Logan Zachary, tento chronometr si v Greenwichi vyzvedl John Irving a pocházel tedy z HMS Terror.

Druhý chronometr, Parkinson & Frodsham 980, byl nalezen rovněž na zádi člunu u kosterních pozůstatků velkého muže a, jak je citováno již výše, v poloze, v jaké by byl, kdyby ho [zemřelý] nosil v opasku kalhot v kapse na hodinky. Tento chronometr byl původně nalezen i s ochranným sklíčkem (o to zřejmě přišel při nějaké nešetrné manipulaci již v Anglii, protože na kresbách a fotografiích pořízených bezprostředně po návratu McClintockovy výpravy do Anglie sklíčko stále má). Ručičky chronometru při nálezu ukazovaly a stále ukazují čas 4:01 a několik desítek sekund (nevíme, zda ráno či odpoledne).

Tento zřejmě do poslední chvíle funkční chronometr si vyzvedl Henry Le Vesconte a k Ostrovu krále Viléma tedy doputoval na palubě HMS Erebus.

Za normálních okolností by tedy bylo jisté, že jeho "majitelem" byl některý z důstojníků z posádky HMS Erebus. Okolnosti ve chvíli úmrtí "velkého muže" ale rozhodně normální nebyly a lze spíš doufat v opačný postup: pokud bychom někdy dokázali identifikovat, kdo byl onen "velký muž", v jehož kapse se chronometr "Parkinson & Frodsham 980" nacházel, můžeme z toho činit závěry o poměrech v expedici během jejího putování po Ostrově krále Viléma.

Předměty v Lincolnově rakvi

Související stránky

• McClintockova výprava (1857-59)

Externí odkazy

• A Most Inhospitable Coast: The Report of Lieutenant William Hobson's 1859 Search for the Franklin Expedition on King William Island
  Douglas R. Stenton. Arctic, Vol. 67, No. 4 (DECEMBER 2014), pp. 511-522 (12 pages), 1.12.2014
  Článek přináší přepis nikdy nepublikované zprávy poručíka Williama Hobsona, popisující jeho saňovou cestu (v rámci McClintockovy expedice) podél západního pobřeží Ostrova krále Viléma , během které objevil pozůstatky a zprávy Franklinovy expedice.
• Edwards the Carpenter and the Discovery of the Boat Place
  Logan Zachary. illuminator dot blog, 24.4.2022
• Reversing the Chronometers at the Boat Place
  Logan Zachary. illuminator dot blog, 1.11.2021
  Velmi podrobná analýza chronometrů nalezených McClintockovou výpravu v člunu v Erebus Bay, včetně řady dalších informací a souvislostí.
• The Boat Place(s)?
  Russell Potter. Visions of the North, 1.3.2015
  Diskuse o místu nálezu člunu a interpretaci tohoto objevu.

Zdroje a poznámky